Výlet za vzpomínkami

Černou horu naleznete ve východních Krkonoších, tyčí se nad Janskými Lázněmi do výšky 1299 metrů. Hora je docela zalesněná a na svazích se rozkládají zelené plochy. V létě je tu hezky. Já mám ale Černou horu a její okolí spojenou spíše se zimou a spoustou sněhu. V blízkosti Janských Lázní jsem, jako dítě, trávila často jarní prázdniny.

Po mnoha letech jsem zde byla s dcerou. Dcera šla lyžovat na sjezdovku, kterých tu je několik. A já jsem vyjela osmimístnou kabinovou lanovkou nahoru. Během cesty jsem vzpomínala na starou lanovku, která tu kdysi byla. Nahoře jsem ihned zamířila k rozhledně Panorama. Je to vlastně poslední sloup z původní lanovky z roku 1928 na Černou horu. Od roku 2006 zde jezdí ta současná. Rozhledna byla otevřena v roce 1998. Na vyhlídkovou terasu ve výšce 21 metrů nad terénem se dostanete po 106 schodech. Je odtud nádherný rozhled všemi směry. Při dobré viditelnosti rozpoznáte okolní vrcholy, oblast Podkrkonoší, Orlické hory, Jizerské hory a také část Polska.

Poté jsem se prošla po okolí. Připadala jsem si, jako bych tu byla poprvé. Téměř nic jsem nepoznávala. Dopoledne uteklo jako voda. Sešly jsme se s dcerou na oběd. Sdělovala mi své dojmy z lyžování a já z procházky. Sněhu je všude dost a sluníčko krásně svítí. Vybraly jsme si na dnešní výlet opravdu dobře. Po obědě a odpočinku se dcera vrátila na sjezdovku a já se vydala pěšky z Černé hory dolů. Turistických tras tu vede několik. Já jsem se rozhodla pro bývalou sáňkařskou cestu, která je dlouhá 3,5 kilometru. Touto cestou jsme jako děti mnohokrát sjížděli na saních. Cesta lesem byla příjemná a hlavně odpočinková.

Dole na mne čekala dcera. Lyže už měla uklizené a byla připravená na procházku do Janských Lázní. Tam jsem to jako dítě měla také prochozené. Tehdy bych vše prošla a pojmenovala snad i poslepu. Dnes jsem bezpečně poznala areál lázní, kolonády, kostelík. Obchody zde nejsou skoro žádné. V skrytu duše jsem doufala, že tu ještě bude ta úžasná cukrárna, kde téměř vždy končily naše túry v dětství. Byla tu. Zašly jsme s dcerou dovnitř, vybraly si poháry a posadily se. Rozhlédla jsem se a vzpomínala na časy dávno minulé. Měli jsme tu s bratrem oblíbený stoleček v koutku u výlohy. Kde si myslíte, že jsem s dcerou seděla? No samozřejmě u toho samého stolečku. Z okna jsme koukaly na zasněženou kolonádu. Na stěnách visely obrázky s historickou tematikou Janských Lázní. V duchu jsem se vrátila zhruba o třicet let zpět. Prožili jsme tu s bratrem hezké chvilky. Byli jsme zde několikrát i v létě, ale v zimě se nám tu líbilo více.

Pomalu se začalo stmívat a mé myšlenky se vrátily do současnosti. Vydaly jsme se s dcerou na parkoviště, čekala nás cesta domů. Počasí dnes vyšlo úplně pohádkově nádherně. Ráno byl mráz, ale během dne svítilo sluníčko a hřálo. Takovéto dny mám na horách moc ráda.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete