Letos jsme se s přítelem dohodli, že budeme podnikat výlety po krásách Česka. Nikdo z nás dosud nenavštívil severní Čechy a tak bylo načase to změnit. Na 2 květnové noci jsme si rezervovali hotel v Jiříkově, co by kamenem dohodil od hranic s Německem. Sbírám turistické známky, malá dřevěná kolečka s vypáleným číslem a obrázkem.

Vztahují se k turisticky významnému místu, např. hradu, zámku, historickému městu, památníku, muzeu,... K dnešnímu dni jich bylo vydáno 2079. Těšila jsem se, že se má sbírka zase o pár kousků rozroste. Předem jsme si naplánovali pouze trasu do hotelu a další dny jsme prostě chtěli jezdit po okolí. Na výlet jsem se náležitě připravila a studovala mapu, jaká místa by nás mohla zajímat, co bychom si rozhodně neměli nechat ujít a jaké známky bych mohla ukořistit. Přítel naštěstí chápe mé sběratelské nadšení a tak nepadl do mdlob, když jsem mu ukázala 7 stránek s vypsanými známkovanými místy a jejich krátkými popisy. Protože jsme dopředu nevěděli, kam se vydáme, vypsala jsem zkrátka všechny možné známkové body v oblasti. K mé velké radosti se spousta známek nacházela přímo na trase Praha-hotel.

Z Prahy jsme vyjeli brzy ráno. Trochu nám dělalo starosti počasí, protože meteorologové hlásili přeháňky. Výlet jsme chtěli strávit aktivně a případné deště by nám ho zkazily. První zastávkou se stala obec Želízy. Už ze silnice jsou vidět obří sochy Čertovy hlavy vytesané do pískovcových skal. Sochař Václav Levý jich v okolí obce vytesal mnohem víc a vede k nim značená stezka. Nás ale ještě čekala dlouhá cesta, proto jsme nasedli do auta a vyrazili do města Dubá, jež má ve znaku dubovou ratolest se třemi žaludy a kde je v jižní části města k vidění sušárna chmele. Technická památka už bohužel delší dobu nefunguje a chátrá. Naopak mile nás překvapil skalní hrad Jestřebí, který dříve patřil pánům z Dubé.

Vystoupali jsme cestičkou kolem zvonice k pískovcovému bloku, na kterém se negativně podepsalo lámání skály ke stavebním účelům. Po několika příkrých schodech se objevila travou porostlá plošina a z ní se nám naskytl nádherný rozhled po libereckém kraji a vesnici nesoucí stejné jméno jako hrad. Zeleň, kopce a mraky honící se po obloze. Jeden z nich vypadal obzvlášť hrozivě a tak jsme se vydali dál. 

U Máchova jezera nás přivítal neobvyklý klid. Sezóna ještě nezačala a návštěvníků zde bylo poskrovnu. Ticho rušilo pouze šplouchání vln. Voda byla čistá, ale studená. Na druhé straně jezera se majestátně tyčil Bezděz. Procházeli jsme se po pláži a hledali Jarmilinu skálu. Vyhnaly nás až první dešťové kapky. Než jsme dojeli do starobylého města Česká Lípa, bylo už po dešti. Zamířili jsme k vodnímu hradu Lipý, ale tam nás čekalo zklamání, protože byl zavřený. Prohlédli jsme si jej tedy alespoň zvenku. Za mohutnými stěnami pocházejícími ze 13. stol. se nacházela travnatá plocha s májkou. Ve městě jsme se zdrželi na oběd a posilnění jsme vyrazili směr Nový Bor. Toto město proslulo výrobou skla, takže jsme si nenechali ujít návštěvu zdejšího sklářského muzea. Jako vstupenku jsme dostali pohled s motivem výrobku ze skla, který jsme si navíc mohli sami vybrat. Muzeum seznamuje návštěvníky s různými technikami výroby a k vidění je spousta exponátů. Některé mají takové tvary, že lze jen stěží uvěřit, že je něco takového možné vyrobit. Když jsme se dostatečně vynadívali, pokračovali jsme v cestě.

Další zastávkou se měla stát zřícenina Tolštejn. Zaparkovali jsme a vydali se na výšlap do kopce, na němž zřícenina stojí. Ve středověku sloužil tento hrad k ochraně cesty do Lužic. V 17. stol. jej však Švédové vypálili. Zbytky hradeb, pokryté žlutými kvítky tařice skalní, na nás dýchly starodávnou atmosférou. Dřevěné posezení zvalo k odpočinku. Hned u zříceniny se nachází Hradní restaurace, kde se dá kromě občerstvení koupit také známka a vstupenka na vyhlídku. Za krásného a jasného počasí skýtá rozhled po území Čech a Saska. Když jsme se dostatečně pokochali, sešli jsme z kopce a zamířili do nedalekého Jiřetína pod Jedlovou a odtamtud po krátkém bloudění do Jiříkova, kde jsme se ubytovali v hotelu.

Další den nás čekalo výletování po okolí, ale o tom až příště.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10