Po dvouleté známosti jsme se s Petrem rozešli. Vztah s Petrem nebyl špatný. Měli jsme podobné zájmy a vždy jsme si měli o čem povídat. Petr byl ale o deset let starší než já, a poslední dobou byl bez energie, stále neměl náladu, byl unavený, podrážděný a poslední dobou neměl zájem ani o intimnosti.

Nějakou dobu jsem to přehlížela a snažila jsem se ho navnadit. Myslela jsem si, že až si pořádně odpočine, vrátí se náš vztah opět do starých kolejí. Petr ale odpočíval už příliš dlouho. Neměl na mě téměř čas, vídali jsme se maximálně dvakrát za měsíc. Veškeré snahy o aktivitu se mu zdály přihlouplé a on se na ně cítil starý.

„Rozejdeme se?“ zeptala jsem se jednou.

Petr jen pokrčil rameny. A tak jsme se rozešli.

Chvilku mi trvalo, než jsem si zase zvykla na to, že jsem sama. Chyběl mi partner. Neměla jsem se na koho po práci těšit, s kým konzultovat běžné radosti i starosti života. A chyběl mi muž jako takový.

Pak jsem poznala Pavla. Pavel je o tři roky mladší než já. Trochu mě šokovalo, když jsem si uvědomila, že věkový rozdíl mezi Petrem a Pavlem je celých třináct let.

Pavel nebyl tak zkušený, jako Petr. Petr měl tři děti z manželství, které skončilo rozvodem. Pavel byl bezdětný a svobodný, s přítelkyní žil jen dva roky, než se rozešli, protože ho začala podvádět.  Moc jsem nevěřila, že by mezi námi mohl vzniknout dlouhodobý vztah. Přesto mi bylo s Pavlem příjemně. Měl víc energie, než pomalu stárnoucí Petr, byl veselý, optimistický, plný různých nápadů. Byli jsme spolu tři měsíce a rozhodli jsme se, že spolu pojedeme na dovolenou. Vybrali jsme si Krétu, zaplatili zájezd a těšili se. Dovolenou jsme vybírali s půlletým předstihem, chtěli jsme mít větší výběr a nečekat na poslední chvíli.

Krátce poté, co jsme si vybrali dovolenou, jsem potkala v obchodě Petra.

„Jak se máš?“ zeptal se mě smutně.

„Já? Dobře.“

Ač jsem si říkala, že setkání s bývalým přítelem mě nijak neovlivní, cítila jsem, jak mi srdce bije na poplach. Stále jsem ho ještě milovala.

Petr byl stále sám. Během této doby si prý uvědomil, co ve mně ztratil a jak mu chybím. Vyjádřil přání vrátit se ke mně. Vysvětlila jsem mu, že už to nejde, že mám nového přítele. Rozloučili jsme se, ale setkání v obchodě mi nešlo z hlavy.

Dovolená se blížila a Petr se občas ozval. Jen mi popřál přes zprávu krásné ráno, pěkný večer nebo se mi svěřil, jaký byl den. Když jsem byla jednou pozvána Pavlem na večeři a po ní mělo dojít ke krásné chvilce, omylem jsem Pavla oslovila jménem svého bývalého přítele. Byl z toho vykolejený. Proto jsem se přiznala, že jsem Petra potkala a řekl mi, že by chtěl, abych se k němu vrátila. Pavel na sobě nedal nic znát, přesto se náš vztah změnil. Začali jsme se hádat, měli jsme odlišný názor na věci a nerozuměli jsme si. Kdykoli jsem měla jiný názor, než on, byl uštěpačný a předhazoval mi mého bývalého přítele. Krátce předtím, než jsme měli odletět na Krétu, se mi ozval Petr s tím, že by se mnou rád letěl. To už jsme s Pavlem uvažovali, že na dovolenou poletí jen jeden z nás a najde si k sobě jiný doprovod. A proto jsem Pavlovi navrhla, že pojedu já. Zaplatili jsme s Petrem Pavlovi jeho část, kterou uhradil za zájezd, a šli jsme do cestovní kanceláře přepsat účastníky pobytu.

Trochu jsem se styděla, když jsem diktovala místo Pavla Petrovy údaje. Na takové věci jsou ale v cestovkách jistě zvyklí.

Na dovolenou jsem odletěla s Petrem. Byli jsme ubytovaní v luxusním hotelu a já si myslela, že prožiji na Krétě zamilovanou dovolenou v objetí své lásky. Petr byl první den pozorný jako dříve.  Už druhý den mu ovšem zachutnal místní alkohol, který jsme měli v rámci pobytu zdarma, a přišel na chuť dokonce doutníkům. Trávil veškerý den na baru a po večerech se opíjel. Na pokoj se vracel k ránu. Dopoledne prospal.

Rozhodla jsem se, že si dovolenou užiji sama. Trávila jsem celý den u moře, vychutnávala místní pokrmy a snažila se nemyslet na Pavla. Rozuměli jsme si až do chvíle, kdy jsem už byla vnitřně rozhodnutá, že se vrátím k Petrovi, a věřím, že bychom si rozuměli i nadále. Byla to má láska k Petrovi, která náš vztah ukončila. Dovolená s Pavlem by byla určitě lepší, než nyní. A tehdy jsem ho uviděla.

Pavel si nakonec koupil pobyt ve stejném hotelu, jako my. Chtěl poznat Krétu, těšil se sem, a také nebyl ještě vnitřně smířen s naším rozchodem. Proto odletěl na dovolenou společně s námi. Já si ho vůbec nevšimla, zatímco on nás měl stále na očích. Dobře si všiml, že můj starý-nový přítel tráví den i noc se skleničkou a doutníkem a mě si nevšímá. Po zbytek dovolené jsem se těšila na každý den u moře. S Pavlem jsme si dovolenou nakonec krásně užili. V polovině pobytu jsem se přestěhovala na jeho pokoj. A protože měl pouze jednolůžkový pokojík, dokonale jsme se sblížili a opět se k sobě vrátili. Už tehdy jsme si slíbili, že na Petra zapomeneme a nebudeme se k němu vracet.

A tak se také stalo, že jsme zpět domů cestovali spolu. Alkoholem posilněný Petr se tvářil, že se ho to netýká.

Nyní mám mladšího přítele, jsme spolu už pět let a raději nemluvíme o tom, co se stalo před odletem na dovolenou, na kterou jsme odcestovali každý zvlášť, strávili jsme ji spolu a vrátili se jako dokonalí partneři.

A já paradoxně děkuji doutníkům a alkoholu, že mi otevřely oči a mám prima chlapa svého života.