Výpravné strhující drama Colette je o síle lásky a touze po svobodě. Příběh je věnován Arnoštu Lustigovi a všem, kteří přežili holocaust. Film Colette je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se podařilo uprchnout z Osvětimi, a světu poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti.

Colette není jen další film o holocaustu, Colette je překrásný příběh! Arnošt Lustig patří mezi světoznámé spisovatele a jeho novela Colette se opírá o životní prožitek z koncentračního tábora a osobní znalost několika málo útěků z pekla Osvětimi.

Autor filmu Colette, který byl nominován na Pulitzerovu cenu, spolu se scénáristou a režisérem Cieslarem ryze filmovými prostředky vyprávějí o síle lásky, o člověku v mezní situaci, o odvaze postavit se smrti a plánovat útěk z bezvýchodné situace.

I za zdmi koncentračního tábora
byla láska...

Láska, která Colette a Vilimu zachránila život. Colette Cohenová, belgická Židovka s diamanty pod jazykem, které kradla z třídírny oblečení a pronášela ven, aby zachránila život sobě a své lásce Vilimu Feldovi.

Colette Cohenová, měla pravidelně sex s důstojníkem SS, balancovala na hranici života a smrti.
Colette Cohenová nestihla přijít na sraz určený k pokusu o společný útěk z tábora s Vilim.
Colette Cohenová je zmítána mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím.

Vili Feld, český Žid, miluje Colette. Kvůli ní riskuje život.
Vili Feld zorganizuje útěk z tábora, který se nakonec nepovede, místo něj a Colette umírají jiní.
Vili Feld desítky let po válce najde v Americe svojí Colette...

Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí.

O filmu Colette:

1973. Padesátiletý spisovatel Vili se seznamuje s budoucí ženou jeho syna a její matkou. Ta se představí jako Yvette MacCaine. Vilimu připomíná jeho osudovou lásku z koncentračního tábora - Colette. Když se vrátí domů, začíná psát svůj příběh o krásné mladé belgické Židovce, jménem Colette. My se jeho očima ve filmu Colette vracíme do Osvětimi/Birkenau, v létě roku 1943...

Tábor Osvětim je přeplněn. Mužský tábor je po tyfové selekci přesídlen do Birkenau, o tři kilometry opodál. Zmatku využívá i mladý český vězeň Vili a dostává se do pracovního komanda, zvaného Kanada. Je to nechvalně známé místo, kde se třídí, prohlížejí a konfiskují osobní věci po lidech z transportů.

Vili se tak dostává do dílny, kde je relativní dostatek jídla, ale také obrovské nebezpečí, neboť vězňové z komanda - i za cenu krutých trestů a smrti - kradou a pašují věci, aby mohli buď přežít sami, nebo jejich blízcí. Osvětim a Březinka bylo místo organizování největšího směnného obchodu v táboře smrti.

Vili se během práce při vykládání belgického transportu potkává s krásnou Židovku, Colette... Přece se našli hrdinové, kteří unikli z pekla smrti...

Tvůrci a herci filmu Colette:

REŽIE: Milan Cieslar

Hrají: Clémence Thioly a Jiří Mádl, Andrej Hryc, Ondřej Vetchý, Helena Dvořáková, Zuzana Maureryová, Bára Kodetová, Daniel Brown, Miroslav Táborský, David Suchařípa, Michal Dlouhý a další.

Krutá fakta a skutečnosti:

- vyhlazovací tábor Birkenau byl dostaven v dubnu 1942 prvním konvojem tisíce slovenských Židů, kteří většinou nepřežili

- ze 41 176 deportovaných Židů z Terezína se domů vrátilo pouze 2 538 z 26 182 Slováků se domů vrátil mizivý zlomek

- 7. 4. 1944 se podařilo slovenským vězňům Alfrédu Wetzlerovi a Waltru Rosenbergovi uprchnout z tábora; světu tak poprvé odhalili pravdu o masovém vyvražďování Židů

- celkový počet obětí v táboře Osvětim/Birkenau se odhaduje na 1 100 000

- ve skladišti Kanada se v lednu 1945 našlo: 384 820 mužských obleků, 836 255 dámských šatů, 5525 párů dámských bot, 38 000 párů mužských bot a spousty brýlí, protéz a dětského oblečení