Přechod mezi historickou částí a částí soudobou zaopatří obří leporelo Lucie Seifertové, které nejen dětské návštěvníky provede dějinami „udatného českého národa“. Nedávno minulou a především současnou knižní vazbu představí jedinečné práce významných českých a moravských knihařů. Nebudou chybět ani unikátní knižní objekty a recesistické knižní kuriozity.
Z historie Ďáblovy bible z Podlažic
Codex gigas neboli Ďáblova bible je středověký rukopis, který proslul ze dvou důvodů. Zaprvé je pokládán za největší zachovalý evropský rukopis, zadruhé obsahuje velký téměř celostránkový portrét ďábla (což společně s dobovou legendou vysvětluje druhý název rukopisu).

Původním majitelem byl benediktinský klášter v Podlažicích, krátce bible pobyla u bratří v Sedlci. Odtud ji zakoupil převor Břevnovského kláštera a uložil ji v Broumovském klášteře. Z východu Čech byla převezena na Pražský hrad do sbírek kuriozit císaře Rudolfa II., odkud ji za Třicetileté války v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Nyní je uložena v Královské knihovně ve Stockholmu.
Výrobou makety strávil Jiří Fogl a jeho spolupracovníci asi 500 hodin. Na zhotovení desek byla použita hovězí kůže dovezená z Polska o rozměrech 1,2 krát 1,4 metru. V knize jsou kopie 200 set stran z 620 stránek v originále. Do původního počtu je doplňují bílé archy. Její rozměry jsou 92 cm krát 51 cm krát 28 cm. Maketa váží kolem 75 kilogramů, rozměrově i váhově je stejná jako originál. Na zdobení byla použita vůbec nejstarší technika, a to slepotisk. Dílo ale neobsahuje všechny stránky jako originál. „Švédové nedali souhlas k celému okopírování Codexu gigas. Povolili pouze asi třetinu knihy. I tak je cena makety vyšší než 350 tisíc korun,“ dodal autor Jiří Fogl.
Jiří Fogl patří mezi nejvýznamnější umělecké knihaře v České republice. Od r. 1999 je nositelem titulu "Mistr knihařského řemesla". Získal řadu ocenění na výstavách knižních vazeb. Jeho díla převzali významné osobnosti jako Bill Clinton, Bill Gates, Madeleine Albrightová či Juan Antonio Samaranche. V roce 2007 se stal autorem makety největší rukopisné knihy světa Codex gigas - Ďáblova bible.
Obří leporelo Dějiny udatného národa českého od Lucie Seifertové

Lucie Seifertová vystudovala malbu na pražské AVU a poté pracovala jako výtvarný redaktor a grafik v různých časopisech pro děti i dospělé. Zlom v kariéře přišel s vydáním autorské knihy Tajemná Praha (1999). Následovaly další knihy: Tajemné hrady a zámky království českého (2001), Pražský hrad a jeho tajemství (2003), Tajemný Golem (2004), Český Ráj a jeho tajemství (2007) a Tajemná Ostrava (2009). Nejznámější se však staly Dějiny udatného českého národa (2003).
Anglická verze projektu procestovala Spojené státy i Evropu, česká výstava navštívila několik desítek míst. Stejnojmenné knihy Lucie Seifertové se prodalo přes 70 tisíc kusů. Autorka získala cenu Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu r. 2004, dále Zlatou stuhu za nejlepší populárně naučnou knihu pro děti a Zlatou pečeť za nejlepší polygrafický počin roku 2003, byla také mezi třemi nominovanými Magnesií Literou na dětskou Knihu desetiletí. Film o Dějinách udatného českého národa získal Trilobita a byl nominován na cenu TýTý.
20. století na výstavě zastupují vynikající zesnulí umělečtí knihaři profesor Jindřich Svoboda, Jiří Hadlač a Jaroslav Olšák – všechny exponáty pochází ze sbírek Moravské galerie v Brně, nebo František Šiml – knihy ze soukromé sbírky.
Několik méně známých ukázek zastoupí také mistra POP UP Vojtěcha Kubaštu.
21. století představí práce vynikajících knihařů z různých koutů České republiky. Kromě Jiřího Fogla ze Žamberku to budou manželé Krupkovi z Úval, Eliška Čabalová z Ostravy, Jana Trnková z Plzně, Jana Přibíková z Kadaně, Pavla Lukasová z Brna, Jan Perůtka ze Zlína, Dalibor Nesnídal ze Žlutic, další exponáty zapůjčí Expozice knižní vazby v Lokti nad Ohří, Muzeum Vyškovska a Národní archiv v Praze.
Speciální kategorií výstavy bude kolekce Iva Vodičky z Litoměřic – např. sada bubnových, lístkových nebo válečkových knih, přesýpací básně, knižní kompot, kniha – cd nebo magnetofonová páska a další kuriózní ukázky.
Letohrádek Mitrovských v Brně
3. 2. – 3. 4. 2016út. – ne. 10.00 – 16.30
Zdroj, foto: Letohrádek Mitrovských