Výstava jarních květin, tapisérií a gobelínů

Na Pražském hradě jsou v posledních letech pořádány akce pod názvem Předjaří na Pražském hradě.  U příležitosti stého výročí vzniku samostatné republiky byla letos výstava Předjaří na Pražském hradě VI. věnována péči státu o umělecké sbírky Pražského hradu. Konkrétně příkladu osudu tapisérií a gobelínů, jejich restaurování a využití ve výzdobě společenských prostorů.

Výstava s názvem Předjaří v Královské zahradě 2018 - Květiny, tapiserie a gobelíny se konala  v Empírovém skleníku v Královské zahradě. V Empírovém skleníku souběžně probíhala výstava jarních květin, spojit výstavu jarních květů s galérií tkaných obrazů byl záměr. Mezi květinami jsme tak mohli vidět výběr tkaných uměleckých děl, kterých má Pražský hrad ve sbírce.

Na výstavu jsem vyrazila symbolicky v první jarní den. Výstava začala již venku před skleníkem, kde byly vystaveny plakáty s textem. Ještě před vstupem jsme navíc obdrželi informační letáček, takže jsme o tapisériích a gobelínech na Pražském hradě získali základní znalosti.

Hlavním smyslem gobelínů bylo zdobit stěny i zateplit místnosti. Na Pražském hradě byly tapiserie a gobelíny restaurované pravidelně. Díla, jejichž základem je vlněná osnova a hedvábí, se čistila v říční vodě jemným pískem. Hradní sbírka tapiserií, které jsou vlámského původu, a gobelínů francouzského původu, nebyla doposud souborně vystavována.  

Ve skleníku jsme měli možnost shlédnout například tapisérii z cyklu Antonius a Kleopatra s námětem setkání Antonia a Kleopatry a s námětem bitvy u hradeb Alexandrie, a gobelín z cyklu Groteskových modrých měsíců s námětem měsíce srpna.  Uprostřed jedné místnosti byl na restaurátorském rámu navinut dosud nezrestaurovaný gobelín.  Ukazoval stav vzácných textilií před restaurováním. K němu byly přidány hedvábné příze a špulky v barevné škále. Restaurování se provádí přímo v restaurátorských ateliérech a dílnách na Pražském hradě v rámci Oddělení uměleckých sbírek. Mezi gobelíny a květinami byla umístěna socha krále z rodu Bourbonů Ludvíka XIV., který vládl Francii na přelomu 17. a 18. století a byl významným podporovatelem výroby nástěnných koberců v Paříži.
 
Dle vedoucího skleníků Pražského Hradu jsme viděli na 3000 rozkvetlých květin čtyřiceti druhů, které patří zejména k jarním měsícům, tedy různobarevné hyacinty a petrklíče, žluté a bílé tulipány nebo žluté narcisy. Mezi květinami byly např. i řebčíky, hortenzie, hvězdníky, modřence. Květiny zahradníci připravují tři čtvrtě roku před výstavou. Cibule, které se dováží z jiných států, na podzim nasází do vhodných nádob a chladí je v teplotě kolem sedmi stupňů Celsia, aby zakořenily. Každý druh potřebuje jinou teplotu, aby vykvetl, z toho důvodu jsou některé rostliny přirychlovány, aby vykvetly ve stejném termínu jako jiné.             

Výstavy se zúčastnili i čtyři papoušci. Pro doplnění uvádím velmi stručnou informaci o místu výstavy. Královská zahrada vznikla na místě původních středověkých vinic, byla založena roku 1534. Ferdinand I. Habsburský postupně vykoupil od majitelů starší vinice za roklí potoka Brusnice a v tomto prostoru začala vznikat renesanční zahrada, později proslulá botanickými raritami a exotickými rostlinami ze vzdálených zemí. Zahrada byla postupně doplňována řadou staveb sloužících zábavě dvorské společnosti: vznikla Míčovna, Královský letohrádek a Lví dvůr. Empírový skleník v severní části Královské zahrady vznikl kolem roku 1820 a zpočátku byl označován jako Zwinger, podle podobnosti se stejnojmennou památkou v německých Drážďanech. Skleník byl  oblíbeným místem císaře Ferdinanda I., který na Pražském hradě po roce 1848 žil. Ve 2. polovině 19. století k němu byl přistavěn další skleník a ten byl po druhé světové válce prodloužen až ke Lvímu dvoru. Empírový skleník slouží potřebám hradních zahradníků. Pro veřejnost se poprvé otevřel v roce 2013 právě první výstavou Předjaří v Královské zahradě. Pro veřejnost je Královská zahrada otevřena od 1. dubna do 31. října. V průběhu roku si ji projdu několikrát, návštěvu mohu všem jen doporučit.