V Galerii Smečky probíhala v jarních měsících roku 2019 zajímavá výstava výtvarníka Michala Cihláře: To jsem si to polepil. Výstava navázala na předchozí dvě výstavy nazvané Naše koláž a Miroslav Horníček - koláže.

Výtvarník Michal Cihlář se narodil se v roce 1960. Kromě volné grafiky, kterou provádí téměř výhradně technikou vícebarevného nebo kolorovaného linorytu, se zabývá ilustrací, fotografií, autorskou knihou, koláží, návrhy tapet, papírovou plastikou a známkovou tvorbou.

K výstavě koláží Michal Cihlář uvedl: „Tato výstava je pro mě de facto unikátní, poněvadž ukazuje jenom moje koláže. Já jsem známý jako grafik, poněvadž dělám dlouhá léta linoryty. A to, že dělám koláže, vlastně celkem málokdo ví. A díky Pražské plynárenské a této úžasné galerii v ulici Ve Smečkách se i naskytla možnost ukázat věci, moje koláže, za 50 let.“                                                                    

„Je tady asi 7 okruhů, které jsem naplnil od pop-artu až po moje cestovní deníky. Je tady sklep věnovaný jenom těm cestovním deníkům. To je takový fenomén, že už od roku 1989 si píši cestovní deníky. Kamkoliv jedu, dělám si cestovní deník, nosím ho v kalhotách v zadní kapse.“

Koláží se Michal Cihlář začal zabývat po seznámení se s tvorbou básníka Jiřího Koláře a následně i po osobním setkání s ním v Paříži roku 1984. Úplně první autorova koláž, která byla vytvořena 5. listopadu 1965, byla na výstavě k vidění.

Cihlářovy koláže jsou založeny na efektu multiplikace motivu a skládají se obvykle z velkého množství výstřižků umístěných v pravidelném rastru. Multiplikace byla i podkladem pro návrhy originálních tapet, např. kolekci jeho čtyř autorských tapet s pivními motivy pro českou restauraci na Expo Sevilla 1992. Formou koláže vytvořil také návrh obalu pro LP Na vařený nudli skupiny Nerez  a pro CD Moje smutné srdce Jaromíra Nohavici.

Trojice                                                                                                                                    Cihlářova posedlost vystřihováním všemožných zobrazených trojic, které najde v novinách a časopisech, je nepřehlédnutelná. Michal Cihlář v dětství sbíral obaly žvýkaček a v sedmdesátých letech vytvořil jednu z největších českých sbírek, čítající 7,5 tisícovky kusů z 85 zemí. Z této sběratelské vášně se vyvinul sklon k pop-artu a vycházejí z ní i některá tematická díla z pozdější doby: Trojice, 1983-2002, 3000 výstřižků sestavených jako koláž, 962 brejlatejch, Velká sbírka malých fragmentů.

Materiály k tvorbě koláží netvoří jen obrázkové materiály z různých magazínů, ale třeba i reklamní letáky, lístky či průkazky na veřejnou dopravu nebo otisky žiletek.  Materiály denní potřeby, které by nikoho kvůli jejich obyčejnosti nenapadlo spojovat s uměním, dokáže autor přetvořit v zajímavý obraz.

Deníky    

V polovině 80. let Michal Cihlář náhodou objevil kolážované keňské deníky fotografa Petera Bearda, které se pro něj staly věčnou inspirací. Od své první zahraniční cesty roku 1989 dokumentuje všechny následující formou kapesních deníků, kam zapisuje dojmy, kreslí, vlepuje nalezené předměty a útržky tiskovin. Do roku 2019 takto vzniklo 96 samostatných notýsků, které se staly svébytnými konceptuálními díly. Kresby a fotografie z cest se později staly předlohou pro některá grafická díla. Všechny deníky si návštěvníci mohli prohlédnout v originálním provedení.                                     

Konceptuální sbírky fotografií Trojic a cestovní deníky vznikají nepřetržitě třicet let. Cílem těchto sbírkových koláží je uchovat pro budoucnost výstřižky náhodně nalezených fragmentů novin a časopisů.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10