Na jednotlivých panelech budou prezentovány dobové fotografie odpovídající zvoleným tematickým okruhům, s popisky v českém a anglickém jazyce. Jako doprovodný program budou v rámci výstavy pořádané komentované prohlídky výstavy a vycházky po Václavském náměstí přibližující jak v letech 1969–1989 náměstí vypadalo. Výstava je pro veřejnost bezplatná, na vycházku s komentovanou prohlídkou je nutné se pro omezenou kapacitu předem registrovat.
„V letošním roce si připomínáme dvě významná výročí novodobých českých dějin. Prvním je upálení Jana Palacha v lednu 1969 a druhým pád komunistického režimu v listopadu 1989, související s pádem železné opony a rozpadem celého Východního bloku. Obě události rámují období tzv. normalizace, nastolené po násilném potlačení pražského jara vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968,“ uvádí Monika Vlková, projektová manažerka Sdružení Nového Města pražského. „Výstava je rámována klíčovými událostmi roku 1969 a 1989, jejichž kulatá výročí si letos připomínáme. Sleduje tak postupně narůstající odpor proti totalitnímu režimu, který vyvrcholil v listopadu 1989 právě na Václavském náměstí. Zároveň však ukazuje každodenní život v sedmdesátých a osmdesátých letech tak, jak se odvíjel v srdci Prahy na Václavském náměstí,“ dodává Monika Vlková.
Jan Palach se svým tragickým činem snažil vyburcovat národ, rychle se smiřující s novou politickou realitou a utahujícími se šrouby totalitního režimu. V tehdejší mezinárodní konstelaci se však nic změnit nemohlo, a tak se Palachův pohřeb stal symbolickým pohřbem celospolečenských nadějí v demokratizaci socialismu. O třicet let později se mezinárodní situace změnila a občanská společnost se znovu probudila. Sametová revoluce smetla komunistický režim a vrátila Československo mezi demokratické státy.
„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ (Jan Palach, 1969)
„Kdy – když ne teď? Kdo – když ne my?“ (listopad 1989)
Zdroj, foto: Sdružení Nového Města pražského, z.s