Výtvarné umění pod širým nebem

Karlín uspořádal Festival m3 / Umění v prostoru, web nabídl mapku, kde jsou dílka umístěna, tak jsem vyrazila.  Co mne čeká jsem netušila.

Cestu za Uměním v prostoru jsem začala u stanice metra Invalidovna. Uvítala mne figurální plastika s názvem POKORA, která se symbolicky klaní sídlištní architektuře. U Invalidovny jsem měla objevit další objekt s názvem VĚTVEF 117. Dočetla jsem se, že jej snadno přehlédneme, že neviditelnost je tu cílem. Psali, že objekt-chameleon se skrývá, připodobňuje okolí a testuje naši pozornost. Přehlédla jsem snadno, barevně pomalovaný plot asi hledaným objektem nebyl.
V Kaizlových sadech jsem už nepřehlédla netradiční pomník NAHORU.
Pomník poznáte podle radiátoru. V ose parku v kontaktu s pomníkem hraběte Petra Strozziho - zakladatele nadace pro válečné invalidy z konce 19. století je vystaven objekt BEZ NÁZVU. Popis objektu uvádí, že z klasického podstavce vystupuje znejišťující srostlice, snad jezdecké sousoší, které je semleto válečnými událostmi, nebo spíš dějinami, a vyvrženo v podobě obecného pomníkového znaku.

V parku je zcela nemožné nevšimnout si satelitních antén, které tvoří POCHODUJÍCÍ HNÍZDO. Antény mají představovat štíty bojové jednotky, vážící se tematicky k původnímu účelu objektu Invalidovny, která sloužila jako útočiště válečných veteránů. Monumentální vysloužilé cisterny v sadu představují OPUŠTĚNÁ OBYDLÍ. Zdali představují bývalé příbytky vesničanů, nucených své příbytky opustit a nechat se vystřídat zvědavými Evropany či  jde-li  o stavby vojenského charakteru není objasněno.  DÁMSKÉ POLNÍ TOALETY mne velice pobavily. RÁMY spatříte z dáli. Před Národním domem, kde nyní sídlí rozhlas Regina, nejdříve uvidíte jen cedulku s popisem LINE WALKER. Umělecký objekt ne. Jen díky reportáži v TV jsem věděla, že musím hledat barevné neony zasazené do chodníku. Přiložené foto určitě vyvolá údiv, co vše lze považovat za umění.
Mapka mne dále poslala k travnatému ostrůvku, v jehož středu vyrostla architektonicko-sochařská kompozice z typových dřevěných a kovových prvků s názvem INOUT.  V nedalekém parku na Lyčkově náměstí jsem pak objevila TOČÍCÍ DVEŘE, které je možné uvést do pohybu lidskou silou anebo silnějším náporem větru. Lze se dočíst, že jde o stroj související s fyzickou, ale i psychickou akcí. A že díky užitým materiálům připomíná vysloužilý mechanismus, který nás může magickým způsobem přenést do změněné reality. Vyzkoušejte to.

Pernerovou ulicí jsem došla k pomalovanému technickému objektu, u něhož je cedulka s názvem  ZEB ONE. Na ostrůvku naproti objevíte betonové panely, tedy dílko MINÉSI. Panely symbolicky naznačují oddělení historické činžovní zástavby od rostoucího developerského projektu. Nad temným otvorem tunelu pod vítkovským vrchem si přečtete slovo NEBOJ.  Jde o povzbudivý nápis dávající odvahu k průchodu tunelem i životem. Najdete-li pak odvahu Žižkovským tunelem projít, zjistíte, že z Karlína na Žižkov lze dojít i pěšmo ve velmi krátkém čase. U stanice metra Křižíkova stojí TRIALOG.  Vybízí nás stát se součástí proměnlivého výtvarně zvukového sousoší, máme si vyzkoušet komplikovanost kolektivní komunikace. Přes ulici Sokolovská mimo prostor parku a obytné čtvrti má být OBVIAMENTE, tedy nejrozměrnější realizace přehlídky, vytvořená z nalezených odpadových materiálů. Nehledala jsem, odpadové materiály mne nelákaly. Vystavená díla byla vytvořená přímo pro festival v Karlíně. Další každý ročník se bude konat v jiné pražské čtvrti a s jiným tématem. Přehlídku m3/Umění v prostoru provází  doprovodný program.

Nejsem příznivcem tohoto umění, ale samotná procházka Karlínem je pěkná. Doporučuji poznat třeba Zámeček Sluncová, Lyčkovo náměstí, Karlínské náměstí s Kostelem svatého Cyrila a Metoděje a areál Futurama Business Park.