Vzpomínka na předvánoční Karlovy Vary

V lesích nad městem Karlovy Vary je mnoho vyhlídek, rozhleden a zajímavých míst. Vydali jsme se tedy na procházku a navštívili některé z nich. Ráno byl sice mráz a město se schovalo v mlze, ale nás to neodradilo. Procházka lesem, který vypadal spíše podzimně, byla velmi příjemná. Popíši pár míst, která mne zaujala.

Jelení skok – špičatá desetimetrová žulová skála se sochou kamzíka na vrcholu, to je symbol Karlových Varů. Podle pověsti tu měl být jelen, ale zřejmě vtipný baron nechal zhotovit kamzíka. Zinkový originál zde byl od roku 1851 až do roku 1984. Nyní zde je bronzová kopie z roku 1986.  Asi každý návštěvník města se sem jde podívat. Nedaleko je altán Kristýna, který byl slavnostně pokřtěn v roce 2004. Zvláštností je, že stojí na skále jen díky železobetonovým trnům.                Část skály nazvaná „Tajemný kámen“ je uprostřed altánu. Po upravené cestě dojdeme k Maierovu gloriotu, dřevěnému altánku z roku 1804. Byla to jedna z prvních vyhlídek v okolí Karlových Varů. Nynější podobu získal po poškození větrem koncem devatenáctého století. Stavba měří něco málo přes   10 metrů, půdorys tvoří osmihran o straně 1,5 metru. Nad tímto altánem se nachází Vyhlídka Petra Velikého, která byla zhotovena na počest ruského cara Petra I. Velikého. V roce 1712 navštívil Karlovy Vary a na koni prý vyjel na vrchol kopce, kde stál dřevěný kříž. Nyní se po schodech dostanete na vyhlídkový ochoz. Na skále pod vyhlídkou je busta Petra Velikého a pamětní desky.

Potom nás čeká delší cesta lesem. Přejdeme nadchodem trasu lanové dráhy a pokračujeme dále k pseudogotické kapli Ecce homo. Dříve zde bývala hranolová barokní kaple, které se říkalo lesní. V roce 1900 byla na místě původní kaple vystavěna ta současná. Nyní je kaple prázdná a nepřístupná. V blízkosti kaple je kamenná Aranyho lavička, která byla postavena na počest maďarského básníka Jánose Aranyho v roce 1906. Tento významný lázeňský host jezdil do Karlových Varů každoročně a úspěšně se zde léčil.                                       

Nedaleko odtud stojí Chopinův altán. Svým vzhledem patří mezi typické karlovarské lázeňské altány. Na mne působil pohádkově. Už se pomalu blížíme k cíli naší cesty, k pseudorománské Vyhlídce Karla IV. Je to nejstarší karlovarská rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy. Postavena byla v roce 1877 podle rozhledny v německém Schleswigu, tehdy se jmenovala Vyhlídka císaře Františka. Tato cihlová rozhledna je vysoká 15 metrů s osmibokým půdorysem. Na první vyhlídkovou terasu vede točité schodiště o 28 žulových schodech a je ohraničena cimbuřím. Na horní vyhlídkový ochoz vede 36 žulových točitých schodů a je také ohraničen cimbuřím. Výhled je částečně omezený vzrostlými stromy. Rozhledna je nyní uzavřena a čeká na rekonstrukci. Když jsme k ní ale přišli, tak byla brána odemčená. Začali jsme tedy stoupat nahoru a zde jsme potkali pracovníka ze stavebního úřadu. Byl velmi ochotný a nechal nás si vše prohlédnout a ještě přidal pár informací. Od roku 1958 je Vyhlídka Karla IV. zapsána na seznamu kulturních památek České republiky.

Během naší procházky lesem se mlha rozplynula a svítilo sluníčko. Seběhli jsme tedy z kopce dolů a prošli se ještě městem. Do Karlových Varů se vždy ráda vracím. Je zde pořád na co koukat. A posezení v některé z místních cukráren je také velmi příjemné.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10