Za peřejemi na Stvořidla

Stvořidla jsou peřejnatý úsek řeky Sázavy mezi obcí Smrčnou a osadou Stvořidla u Ledče nad Sázavou. Délka peřejí je zhruba 4,5 km. Celá tato oblast je součástí přírodní rezervace Stvořidla a má rozlohu asi tři sta hektarů. Vyhlášena byla už v roce 1948. Na březích kolem řeky rostou smíšené a smrkové lesy. Tato oblast je velkým lákadlem pro vodáky a turisty.

Vystoupili jsme z vlaku v zastávce Smrčná. Nejdříve jsme se zašli podívat k Čertovu kameni, což je kousek od zastávky. Je to mohutný skalní blok vysoký asi pět metrů. Úzkou trhlinou je rozdělen na dvě části. Kdysi na něj někdo nakreslil čerta. Poté jsme vyrazili po červené turistické cestě, která vede levým břehem řeky Sázavy. Škoda, že je místy porost vysoký a na řeku není vidět. Někde musíte více koukat pod nohy, protože zde jsou kameny a také kořeny stromů. Nádherné peřeje, vlny a voda proplétající se mezi balvany a krásná příroda okolo, to je ráj pro milovníky přírody a pěší turistiky. Voda byla dost špinavá, ale zato jí bylo dost. Pár dnů před naší návštěvou vydatně pršelo. Viděli jsme i několik odvážlivců, kteří se zde koupali. Vodáky jsme bohužel nepotkali. Škoda, někdy jich tu bývá plno. Možná je odradilo právě to nestálé a deštivé počasí.

Řeka Sázava se na některých místech dá přejít po velkých balvanech. Skákání z jednoho balvanu na druhý může být hezké zpestření výletu. Pokud je v řece méně vody, tak by to možná šlo, ale dnes bych si tedy netroufla. Obdivovala jsem i docela malé děti hrající si ve vodě. Bála bych se, že je voda strhne. Přeci jen proud řeky byl poměrně rychlý a vody teklo dost.

V této oblasti, hlavně ve Sluneční zátoce, dříve dost tábořili skauti v čele s Jaroslavem Foglarem. Zde se také inspiroval k napsání knihy „Hoši od Bobří řeky“. V lokalitě Sluneční zátoka nyní stojí památník tohoto spisovatele. Místní krajinou se line i velmi známá železniční trať Posázavského pacifiku.

Zhruba po čtyřech kilometrech naše cesta končí v kempu Stvořidla. Zde jsme se občerstvili a odpočinuli si. Poté jsme přešli řeku Sázavu přes most k zastávce Stvořidla. Zde jsme nastoupili do vlaku a cestu, kterou jsme absolvovali pěšky, jsme nyní projeli vlakem. Viděli jsme vše tedy ještě jednou i z druhého říčního břehu.

A jak tady vlastně toto kamenné koryto řeky vzniklo?

Traduje o tom místní legenda: Sedlák, který měl velmi úrodné pole, se domluvil s čertem, aby mu s prací na poli pomáhal. Za to mu slíbil svou duši, za deset let si má přijít. Když ten čas nastal, sedlák vykropil svou chalupu svěcenou vodou. Čert tedy nemohl dovnitř. Rozzlobil se a z nedalekého lomu nesl náruč kamení, aby ho naházel na sedlákovo úrodné pole. Sluneční svit ho oslepil a tak začal kameny odhazovat místo na pole do koryta řeky Sázavy. Legenda se vyprávěla a lidé tomu uvěřili. Každopádně tento kraj je hezký a to, jak vznikl, ať si každý domyslí sám.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete