Při návštěvě nemocnice se zcela spoléháme na pomoc profesionálních lékařů v přesvědčení, že se nám dostane nejlepší lékařské péče, díky níž se zbavíme bolestí a zdravotních problémů. I lékaři jsou ale jenom lidé, kteří mohou chybovat. A tak se může stát, že kvůli špatně zvolenému postupu lékaře i při banálním chirurgickém zákroku utrpíme velmi vážnou újmu na zdraví. V takových případech má každý poškozený pacient podle zákona právo na odškodnění. Peníze nám sice ztracené zdraví nevrátí, pomohou nám ale – třeba i s pomocí třetí osoby, na kterou budeme odkázáni – lépe se s realitou vyrovnat…

Lékař, potažmo zdravotnické zařízení, odpovídá za škodu, kterou vám způsobí v rozporu s postupem de lege artis, tedy odborné lékařské péče. Pokud dojde k porušení povinnosti při provedeném zákroku či poskytované péči, máte právo se bránit a požadovat náhradu způsobené škody.

Větší šanci na úspěch ale budete mít s pomocí advokáta, který se na medicínské právo specializuje. Jednání s nemocnicí bude probíhat na odborné úrovni, takže lze očekávat, že i přístup ze strany vedení nemocnice bude uvážlivější.
Při mimosoudním řešení sporů na přiznání odškodnění pacientům záleží na vás, jakou výši náhrady škody budete požadovat.  Pro stanovení výše nároku můžete použít metodiku Nejvyššího soudu ČR.

Pokud se s nemocnicí na mimosoudním řešení nedohodnete, ale budete mít dostatek důkazů, že skutečně ze strany lékaře či nemocničního personálu k pochybení došlo, neváhejte se obrátit s žalobou k soudu. V takovém případě ale nic neponechte náhodě a rozhodně vyhledejte služby specializovaného advokáta.

    • Bolestné – odškodnění za bolest způsobenou poškozením na zdraví, léčbou a odstraňováním jeho následků,
    • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – výdaje vynaložené na zlepšení zdravotního stavu, náklady na speciální stravu, drahé léky či zdravotní pomůcky, na ošetřovatelku, terapeuta či výpomoc třetí osoby,
    • Ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti – rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a nemocenskou, 
    • Ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě – rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a po něm,
    • Ztížení společenského uplatnění – odškodnění za trvalé následky např. při omezení nebo ztrátě možnosti vykonávat povolání.

Promlčecí lhůta je u škod na zdraví obecně tříletá a začne běžet ve chvíli, kdy se dozvíte o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud tedy mimosoudní vyjednávání s nemocnicí nebude úspěšné, zbytečně neotálejte, vyhledejte specializovaného advokáta a vymáhejte náhradu soudně. V případě soudních sporů o náhradu škody na zdraví se nehradí soudní poplatek. Pokud byste ale v soudním řízení prohráli, museli byste zaplatit náklady na právní zastoupení protistrany.

Vymáhání náhrady škody na zdraví se od 1. ledna 2014 zásadně změnilo. Zatímco do té doby se určovala výše náhrady škody na zdraví na základě bodové vyhlášky, podle nového občanského zákoníku by náhrada škody měla plně vyvážit vytrpěnou bolest v souladu se zásadou slušnosti. Cílem nové právní úpravy je možnost získat pro poškozené adekvátnější odškodnění. V souvislosti s tím vydal Nejvyšší soud ČR metodiku, která sice není závazná, ale soudy by z ní měly při stanovení výše náhrady vycházet. Odškodnění přitom může požadovat každý, komu byla způsobena škoda na zdraví v důsledku lékařské péče. I když bývají soudní řízení dosti zdlouhavá a komplikovaná, je potřeba vydržet a bojovat do úspěšného konce.

Nárok na náhradu škody na zdraví může uplatnit nejen samotný poškozený, ale i jeho zákonný zástupce (např. při poškození zdraví dítěte), osoba blízká (v případě, že nemůže sám poškozený s ohledem na svůj zdravotní stav, příp. pokud zemřel) nebo osoba zmocněná poškozeným. Nárok na náhradu škody je přitom možné adresovat nejen zdravotnickému zařízení, v němž lékař či zdravotnický personál pracuje, ale i zřizovateli nemocnice.