V sedmnáctém a osmnáctém století byly v této rovinaté krajině na řece Zaan vystavěny větrné mlýny a různá dřevěná stavení. Je to vlastně nejstarší průmyslová oblast Nizozemska, kde se využívalo hlavně síly větru. Celá vesnička byla zrekonstruovaná a v roce 1960 se zde otevřel skanzen. V některých průvodcích ho naleznete pod názvem „muzeum pod širým nebem“. Leží zhruba dvacet pět kilometrů od Amsterodamu.
Dnes zde je asi třicet pět dřevěných chaloupek a šest větrných mlýnů, vše v zelenobílé barvě. Když sem přijdete, máte pocit, že jste se rázem přenesli do nějaké pohádky. Vše je krásně upraveno a všude je vidět život. V domečcích jsou původní dílny a obchůdky. Je možné prohlédnout si i větrný mlýn, ale platí se za to vstupné. My jsme si prohlédli výrobnu holandských sýrů. Samozřejmě jsme nejdříve museli vystát frontu. Ale aby nám to rychleji utíkalo, probíhala už zde první ochutnávka sýra. Uvnitř následoval asi patnáctiminutový vtipný popis výroby v češtině. Pracovnice byly oblečeny do krojů a moc jim to slušelo. Potom jsme prošli do obchodu. U každého vystaveného sýra byl tácek s nakrájeným vzorkem na ochutnání. Druhů tu bylo moc, já jsem ochutnala asi dvanáct a už jsem byla přejedená. Nakonec jsem si koupila sýr uzený a doma se po něm jen zaprášilo.
Potom jsme se ještě zašli podívat na ruční výrobu dřeváků. Zde bylo tolik lidí, že jsme toho moc neviděli. Bohužel jsme neměli moc času, abychom čekali, až se dílna trochu uvolní. V přilehlém obchůzku bylo snad tisíce dřeváků různých velikostí a barev. Děti si mohly dřeváky samy malovat. Před dílnou byly veliké dřeváky, ve kterých se lidé fotografovali. Ještě jsme nakoukli do výrobny čokolády. Zde jsem neodolala a koupila si pár sladkostí. No řekněte, kde koupíte čokolády ve tvaru dřeváčků, větrných mlýnů nebo typických vysokých holandských domů. Úžasné jako dárek. V okolí domečků byly ohrady s ovcemi, kozami, kravami, pobíhaly tu slepice, v potůčku plavaly kachny a po řece Zaan se můžete projet na lodičce. Krásná idylka. Místo jako stvořené k odpočinku. My jsme zde byli v sobotu a to tu bylo strašných lidí. Nevím, jak to vypadá v pracovní den, ale asi tu také bývá přelidněno.
Je zde vidět, že se o objekt důkladně starají. Všude bylo čisto a upravené okolí. Zřejmě jsou hrdi na svou minulost, tak se snaží tuto památku zapsanou v Seznamu UNESCO udržovat co nejlépe. A také moc dobře vědí, že to přiláká stále více a více turistů. Jediným záporem je to, že všechny letáčky a informace jsou napsané v holandštině. Pokud ale začnete hovořit německy nebo anglicky, ihned reagují stejnou řečí.
ChytráŽena.cz