Pojišťovny. Po revoluci se jich vyrojilo plno. Nabízejí různé druhy pojištění a předhánějí se v nabídkách. I samotné podmínky smluv se mění a vyvíjejí, a proto mají důvod znovu a znovu oslovovat své klienty. Nyní už nemusíte chodit na pobočku. Zástupce pojišťovny vás kontaktuje sám a navštíví vás doma. Na vás pak zbude jen rozhodnutí, zda vám nabízené podmínky vyhovují, zda je přijmete nebo odmítnete.
Manželovi končila smlouva a tak se u nás ohlásila paní z pojišťovny, aby provedla všechny úkony, které s touto skutečností souvisí. Měla přijít v 17 hodin, dorazila v 18 a ne sama. Přišel s ní i pán. Ten se hned hrnul dovnitř a počínal si tu jako doma.
Na zdvořilý dotaz, zda nemají žízeň, si pán poručil kávu s mlékem a neslazenou minerálku. Paní chtěla trochu vody. Káva s mlékem nebyl problém, ale minerálku pijeme jen slazenou. Tu pán odmítl, stejně jako neslazený čaj. Když viděl, že neslazenou opravdu nedostane, spokojil se s vodou z kohoutku.
Zatímco paní hledala v počítači smlouvu a vyplňovala papíry,
pán upíjel kávu a „rozdával rozumy“. Ze všech historek vždy vyšel
jako ten nejlepší a utahoval si i ze své vedle sedící (a pracující) kolegyně i
kolegů, které neznáme a o kterých jsme nikdy neslyšeli. Dobíral si i nás, že
oslavovat ukončení smlouvy mlékem ještě nezažil. Určitě prý máme na zahradě
švestky a při letošní velké úrodě ... Nás s manželem po chvíli přestalo bavit
ho poslouchat a odpovídat mu. Naštěstí se brzy odmlčel.
Jednání se pomalu chýlilo ke konci, když nás zarazily zvláštní zvuky. Naše pohledy se stočily k pánovi, který spokojeně pochrupoval na gauči, kde seděl. Paní jen omluvně pokrčila rameny a pokračovala v práci. Pán se prospal a pak se zase plynule zapojil do hovoru. Nakonec se nezapomněl pochlubit, že u dané pojišťovny pracuje již 55 let a jen tak neskončí.
Při odchodu se velmi podivoval, když se dozvěděl, že si manžel chce rozmyslet, zda uzavře novou smlouvu u této pojišťovny. Jeho slova byla: „Ale to bychom tu museli přijet ještě jednou!“
ChytráŽena.cz