Zahrádka

Máte zahrádku? Tak potom pozor. Mí rodiče koupili zahrádku, když jsme byly se sestrou malé holky. Znáte to, abychom měli kam jezdit, kde trávit čas na trošku lepším vzduchu, než je ten na panelákovém sídlišti, aby byla čerstvá a nepráškovaná zelenina, ovoce atd.

Skutečně jsme se jako malé děti vyřádily především v okolí zahrádky. Stavěly jsme si se sestrou bunkry na zemi i ve větvích stromů, prolézaly okolní lesíky, z kterých jsme občas donesly i nějakou tu jedlou houbu, sbíraly lískové oříšky rostoucí volně za zahrádkou, houpaly se na houpačce z prkýnka pověšeného na stromě, házely šipky před zahrádkou atd.
Celé roky rodiče platili poplatky spojené s užíváním zahrádky. Dokonce taťka musel i na několik povinných brigád organizovaných Českým svazem zahrádkářů. Vše bylo v pořádku a roky šly.

Až při posledních povodních voda podemlela jeden pilíř mostu přes řeku Olši, protékající kousek od zahrádky. Malér, s kterým se musí něco dělat. Most je hlavní spojnicí na Slovensko, hodně frekventovaný. Přesto, jak statik rozhodl, se musí most zbourat a postavit nový. Jak ale vyřešit objízdné trasy, když po mostě jezdila spousta linkových autobusů? Magistrát přišel na geniální nápad: Všechny autobusy budou jezdit přes část města, kde mají rodiče zahrádku. Jsou zde úzké komunikace, proto je vjezd sem povolen již jen autobusům městské hromadné dopravy, linkovým autobusům, dopravním prostředkům záchranného systému a lidem, kteří v těchto místech bydlí nebo zde mají smluvní vztah např. právě k zahrádce. Vše v pořádku, vypravila jsem se na magistrát se smlouvou a všemi doklady k zahrádce, abych otci vyřídila výjimku. Je po operaci kolene, nemůže využívat autobus. Navíc, vezte autobusem psa, žebřík, krytinu na opravu střechy zahradní chatky, později třeba sazenice, nový rýč, hrábě atd. Nemožné, a uzavírka mostu potrvá dle úředního oznámení pět měsíců, vzato do reálu rok.

Paní na magistrátu byla milá a vstřícná. Alespoň do doby, než zadala číslo parcely do počítače. „Takový pozemek neexistuje!“, řekla mi. Hleděly jsme obě na úředně ověřenou smlouvu, sice z roku 1983, která obsahovala dané číslo parcely a byla orazítkovaná razítkem tehdejšího MNV. „Ale otec tam má zahrádku.“ „Vyloučeno. Taková parcela prostě není.“
Tak jsme se chvilku přely, kde jsme to vlastně se sestrou jako děti stavěly ty bunkry, jedly nepráškovaná rajčata a trhaly jsme si jahody přímo ze záhonku. Pak paní přišla na to, že parcela existovala a existuje i nadále, ale už to není parcela č. xyz, ale je očíslována úplně jinak. Pro mě to nebyl problém, číslo se ztotožní se současným číslem a já otci konečně donesu doklad, který ho bude opravňovat k návštěvě jeho vlastní zahrádky. Pro úřednici to ale problém byl. „Tato smlouva je tímto neplatná a vy mi musíte donést platnou smlouvu,“ přikázala mi rozkazovacím tónem.
„A kdo za to může?“, ptala jsem se nechápavě. „Smlouvu uzavřelo město, město se přece mělo postarat o změnu nebo dodatek smlouvy. Vždyť naši ani neví, že číslo pozemku se změnilo!“
Kdepak. Paní svalovala vinu na předsedu zahrádkářského spolku, na finanční úřad atd.
Už týden se nesmí vjíždět do části, kde má můj otec zahrádku. Otec ten týden, místo, aby odpočíval po operaci, nahání předsedu zahrádkářského spolku, aby magistrátu potvrdil, že skutečně zahrádka existuje. S otcem do části města nesmí ani zbývajících 20 zahrádkářů, kteří mají také onu neexistující zahrádku.
     Otec teď čeká, až mu přijde poukázka na roční placení poplatku za zahrádku. Za onu neexistující zahrádku, která je na neexistující parcele. Rok co rok za ni platí skutečné, těžce vydělané peníze. Že by letos také poslal jen neexistující peníze? Škoda, že jsou zrušeny povinné brigády zahrádkářského spolku. Mohli by tam přijít neexistující brigádníci a vykonat neexistující práci.

     Pak mě napadla ještě jedna spásná myšlenka. Paní úřednice, ve snaze otci pomoci, jsem se zeptala na nové číslo parcely. Nakonec mi ho sdělila. Smlouva měla čtyři čísla, nyní bylo jen to první vypuštěno. Tak jsem navrhla, že půjdu za dveře, první číslo škrtnu a vrátím se již s platnou smlouvou. „To nejde, ve smlouvě se nesmí škrtat!“, byla jsem napomenuta.
Ale tehdy se mohlo škrtat a přepisovat dle libosti. Ve smlouvě jsem totiž našla 6 přepsaných údajů, včetně např. data uzavření smlouvy.

     A tak pozor na to, abychom nevlastnili něco, co vlastně ani neexistuje!!!