Koncem května letošního roku jsme si s Klubem seniorů udělali výlet na zámek Ploskovice u Litoměřic. Přijeli jsme od Prahy, projeli Litoměřicemi, minuli výstaviště Zahrada Čech a asi po sedmi kilometrech dojeli k zámeckému parku.
Pravděpodobně na místě dnešního západního bočního pavilónu bylo koncem dvanáctého století postaveno opevněné sídlo – komenda. Někdy kolem r.1545-1575 byla komenda přestavěna na renesanční zámek. Podrobnosti se však nedochovaly. Během několika staletí se na zámku vystřídala spousta majitelů. Roku 1689, po smrti svého otce, získala kromě jiných statků také zámek Ploskovice - Anna Marie Františka, princezna Sasko-Lauenburská. Jako osmnáctiletá se poprvé provdala za Filipa Viléma Augusta z Neuburgu. Jejich manželství bylo šťastné, ale po třech letech manžel umírá.
Na naléhání svého švagra, císaře
Leopolda I. se Anna Marie Františka znovu provdala. Tentokrát za Gastona
Toskánského. Toto manželství šťastné nebylo. Vévoda byl neklidné povahy,
toulal se po Evropě a po několika letech
se od své manželky odstěhoval do Florencie. Tehdy se Anna Marie Františka Toskánská rozhodla
vybudovat v Ploskovicích nový, přepychový zámek, který by se
vyrovnal současným stavbám zahraniční šlechty.
V přízemních prostorách nechala vybudovat umělé vodní jeskyně tzv. grotty, kam se panstvo uchylovalo za horkých letních dnů k osvěžení. Stropy i stěny v grottech byly pokryty malbami představujícími zříceniny antických staveb nebo čtveřicemi figur představujících čtvero ročních období. Uměle vytvořené kašny představovaly výjevy z řecké mytologie a byly osazeny chrliči vody. Celá stavba zámku byla velice nákladná a aby Anna Marie Františka utajila její finanční náročnost před manželem, spálila prý veškeré účty a doklady. Není tudíž známa ani osoba architekta. Všechno ale nasvědčuje tomu, že oním architektem byl Kilián Ignác Dientzenhofer.
V polovině 19. století získal zámek rakouský císař Ferdinand I. Habsburský, neboli poslední český korunovaný král Ferdinand V. Zámek Ploskovice byl poměrně malý a tehdy uvnitř dost zchátralý. Bylo nutno ho rozšířit a zrenovovat. Zámek byl zvýšen o jedno patro, byl přistavěn jeden pavilón a opraveny arkádové galerie. Malířské práce byly svěřeny vynikajícímu malíři Josefu Navrátilovi, sochařské a štukatérské práce prováděli Václav Levý, Josef Effenberger a Josef Svoboda.
V roce 1878 převzal zámek Ploskovice synovec Ferdinanda V., císař František Josef I.
Po druhé světové válce v r.1945 získal Ploskovice stát a všechny objekty pak užíval státní statek. Východní pavilón sloužil škole a slouží jí dodnes. Od roku 1952 převzala zámek se zahradou a parkem státní památková péče.
Při naší návštěvě jsme byli velice mile překvapeni nádherou jednotlivých místností zámku. Navrátilova výmalba stropů je opravdovým skvostem. Stěny z velké části pokrývají tapety. Dosud jsem nikde neviděla tak zajímavě řešené garnýže nad okny jako jsou zde. Byly vyrobeny ze dřeva, jsou vyřezávané a zlatě malované. Jednotlivé místnosti až na jídelnu jsou většinou poměrně malé, obsahují sbírky nábytku, obrazů, linorytů, skla, vídeňského a míšeňského porcelánu. Procházeli jsme komnatami císaře i císařovny, přepychovou jídelnou a ve všech místnostech byly osazeny nádherné, většinou křišťálové lustry. V jedné místnosti mě zaujal lustr z alabastru. Po hodinové prohlídce zámku jsme ještě v doprovodu průvodce navštívili grotty. Nakonec jsme se prošli rozlehlým 8hektarovým parkem, který je velice vkusně upravený a udržovaný. Viděli jsme vyhlídkový pavilón, kašny, vodotrysky, rybník. Obdivovali jsme mohutné stromy, které na nás dýchly dávnými dobami, kdy se v parku projížděla na koni Anna Marie Františka Toskánská. Na záhonech kvetly první růže, pozorovali jsme pyšné pávy, kteří svým křikem a natřásáním peří lákali samičky k milostným hrátkám. Občas nám přes cestu přeběhla veverka a ve větvích poletovala spousta ptáčků. Ani se nám nechtělo z nádherného parku odejít.
Státní zámek Ploskovice je velice často vyhledáván nejen českými, ale i zahraničními filmaři.
Byly zde natáčeny například pohádky: Princ a Večernice
Jak si zasloužit princeznu
Jezerní královna
Čertova nevěsta
Duch nad zlato.
Kromě pohádek se zde natáčely české filmy a seriály, zahraniční filmy a seriály, videoklipy a jiné.
Po zajímavé prohlídce zámeckého areálu jsme zajeli ještě do Litoměřic, kde jsme vystoupali po 153 schodech na vyhlídkovou věž Kalich, která je umístěna na litoměřické radnici v Domě pod bání. Z věže je krásný výhled na Litoměřice i jejich okolí. Dnes je v tomto domě městský úřad a infocentrum.
Zde také končil náš výlet. Všichni jeho účastníci byli nadmíru spokojeni.
ChytráŽena.cz