Když k nám nastoupil nový učitel, všechny holky z něj byly vedle a ani já nebyla výjimkou.  Krásný, mladý učitel měl zrovna po škole, a tak na naší škole s učením teprve začínal. Rády jsme pozorovaly jeho počáteční rozpaky, nervozitu a snahu si zajistit ve škole respekt. V naší třídě, kde byly převážně holky, to zrovna jednoduché neměl. Občas nastaly situace, kdy jsme ho dost potrápily. Ale i přesto všechno si dokázal poradit a dát nám tak najevo, že on je učitel a my jenom studentky.

Největší zlom nastal, když jsme jeli na třídenní pobyt do přírody. Už jenom po příjezdu jsme se dohadovaly, kdo kde bude spát a kdo bude nejblíže k němu. Nakonec to vyhráli kluci, tak se situace trochu uklidnila. Na večer jsme měli naplánovaný táborák s opékáním buřtů, čehož se nejvíce zhostili kluci. Přitom nás učitel překvapil, když nám k tomu hrál na kytaru a zpíval. Už tehdy jsem zaregistrovala jeho časté pohledy na mě, ale taky i to, že to neuniklo některým holkám. Večer před spaním mi řekli, že s ním flirtuji. Řekla jsem, že tomu tak není a šla spát.

Druhý den, kdy jsme měli prohlídku po okolí, jsem s učitelem v popředí prohodila pár slov. Se zaujetím jsem poslouchala jeho vyprávění z cest plných zážitků, i historii, o kterou se sama zajímám. Tehdy se mi zrovna hodily zkušenosti a vědomosti, které jsem čerpala z knih. V tu dobu mi ani nepřišlo, že se s ním bavím víc než ostatní a taky jsem nevěděla, že mi to pak dají dost najevo. K čemuž večer došlo. Prý jsem byla majetnická a přivlastnila si ho jen pro sebe. Večer při táboráku jsem si sedla od učitele co nejdál a nechala tak ostatní se s ním více poznat.

Další den bylo ošklivo, tak jsme se věnovali společenským hrám, kdo nechtěl, našel si jinou zábavu. Na karty moc nejsem, tak jsem si šla číst, ale nemohla jsem se soustředit. Pořád jsem myslela na učitele a došla k závěru, že jsem se do něj zamilovala. Takhle to pokračovalo i doma. Snažila jsem se na něj nemyslet, ale nešlo to. Mezitím si našel holku a já se zaměřila na to, že už není volný. I když moje myšlenky a pohledy patřily stále jemu. Abych se toho zbavila, začala jsem se věnovat sportu, vybrala jsem si tenis. S tím, že s každým odpalem míčku jsem si do hlavy vtloukala, že nic mezi námi není a nebude.

Takhle to pokračovalo ještě nějaký čas až do doby, kdy jsem ho náhodou potkala ve městě. Byl sám a já taky. Začali jsme si povídat a bylo nám spolu dobře. Pak jsme zašli do restaurace, kde mi svěřil tajemství. Řekl mi, že se mu moc líbím a že se do mě zamiloval. Věděla jsem to, tušila, jen jsem si to nechtěla připustit. Vzpomněla jsem si na každý můj odpal míčku, kdy jsem si přála na něj zapomenout. A najednou s ním sedím v restauraci a poslouchám tyhle něžný slova. Byla jsem v rozpacích a nevěděla co říct. Nechtěla jsem se mu svěřit s tím, že ho také miluji. Nesvěřila jsem se. Zatím.