Z mapy Šumavy bylo údajně od roku 1945 vymazáno více než 220 obcí a osad… Také obec Zvonková doplatila na to, že ležela v hraničním pásmu, asi osm kilometrů jižně od Horní Plané. Nacházela se na pravém břehu Lipenské přehrady, nedaleko hranic s Rakouskem. Bohužel přímo obcí procházela tzv. železná opona.  

Téměř výlučně etnicky německou obec tvořily tři části: Zvonková, Josefův Důl a Huťský Dvůr. Část obce nazývaná Zadní Zvonková byla po odsunu německých obyvatel v 50. letech 20. století srovnána se zemí. Z celé obce se zachoval kostel sv. Jana Nepomuckého s okolním hřbitovem a v jeho bezprostřední blízkosti fara, ve které bylo po opravách v roce 2006 umístěno malé muzeum. Kostel pochází z konce 18. století, později byl po požáru v roce 1876 novogoticky přestavěn. Po zániku obce sloužil jako sklad vojenské techniky a poté dlouhá léta chátral. Nakonec zůstala v podstatě jen torza obvodových zdí, kterými prorůstala bujná zeleň. Také ze střechy a kostelní věže prakticky nic nezbylo. K totální zkáze zbýval jen malý krůček. 

Naštěstí kostel unikl odsouzení k zániku – na přelomu tisíciletí se téměř zcela zdevastovaný dočkal rekonstrukce i nového vysvěcení. Pamětní deska u vstupu do kostela informuje o tom, že kostel obnovili v letech 1990 – 1992 bývalí obyvatelé (tedy původní němečtí obyvatelé nebo jejich potomci) Zvonkové, Josefova Dolu a Huťského Dvora za podpory Přátel Šumavy, ale i českých úřadů. Nakonec ho vlastně paradoxně obnovili potomci těch, co tu jsou pohřbeni nebo kteří odsud byli vyhnáni… Stejně tak zcela zdevastovaný hřbitov byl upraven do dnešní důstojné podoby. Fara u Schwarzenberského kanálu, ve které je maličké muzeum s expozicí o životě v dnes zaniklé Zvonkové, se dočkala opravy o několik let později.

Tímto místem už v 1. polovině 14. století vedla jedna z větví Zlaté stezky z Pasova do Čech. Sama Zvonková vznikla až v 17. století na staré obchodní stezce z Horních Rakous do Čech. Udává se, že v roce 1930 měla obec 1306 obyvatel (z toho jen 11 Čechů, jinak tu žili Němci) a 232 domů. Název Zvonková ale vznikl až po 2. světové válce, kdy zanikl původní německý název Glöckelberg. Po válce tvořily obec dvě části: Zadní Zvonková a Přední Zvonková, která období totality přežila, i když spíše administrativně. Nacházela se totiž více ve vnitrozemí, tedy dále od západní hranice. Mezi oběma místy byla v době totality postavena budova Pohraniční stráže, ze které je dnes už jen obludná ruina.

Bývalá obec ležela na Schwarzenberském plavebním kanálu, a tak tu v současnosti podél udržovaného kanálu vede stejnojmenná naučná stezka. Procházejí tudy turistické trasy pro pěší i cyklotrasy pro cyklisty, v zimě tudy vedou lyžařské běžecké trasy. Jedná se o významný turistický cíl, vydat se odsud totiž můžete i k přitažlivým turistickým cílům v rakouské části Šumavy. 

Pokud patříte k motorizovaným návštěvníkům Šumavy, zavede vás sem silnička z Nové Pece nebo se sem můžete vypravit romantickým přívozem přes Lipno z Horní Plané a poté po silničce z Bližší Lhoty. Autem se dá dojet téměř až pod kostel, k parkování tu slouží nově vybudované malé parkoviště s příjemným odpočívadlem.      

Překvapením pro některé návštěvníky Zadní Zvonkové může být nedaleký rodinný penzion s výhledem do nedotčené krajiny, pouhé dva kilometry od rakouských hranic. Jedná se o dům, který byl spolu s kostelem a farou zachráněn… I když z dnešního pohledu je Zvonková pustým místem bez života, její srdce opět tluče alespoň pro turisty. Přijeďte se přesvědčit sami a třeba také objevíte téměř zapomenutý turistický ráj.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10