Byla statečnější a odvážnější než leckteří muži. Přednášela v Evropě i USA, sdílela masarykovské ideály, učila, psala, bojovala za důstojné postavení žen. Díky ní bylo právě před 100 lety v ústavě ČSR zakotveno volební právo žen. Pozoruhodná osobnost novinářky, učitelky a političky, která se narodila před 135 lety, v novém dokumentu Zapomenutá Františka Plamínková Z. Zemanové (Premiéra)
Jako první Češka vystoupila s projevem před spojenými národy, přijal ji prezident Roosevelt, vystupovala na desítkách kongresů v evropských zemích i v USA. Františka Plamínková, politička, učitelka, bez nadsázky žena světového formátu. Postavení žen její doby je z dnešního pohledu nepředstavitelné. Nejen společenské normy, ale také právo jim vyhradilo pozice občanů druhé kategorie. Ženám bylo upíráno právo studovat, volit, rozhodovat o svém životě, a dokonce i vlastních dětech. To vše se Plamínková rozhodla změnit bez ohledu na to, že vděk a slávu za to rozhodně nesklízela. Změnu rolí nepřijímali lehce muži, ale ani všechny ženy.
Přesto neúnavně prosazovala základní práva, která odstartovala změnu postavení žen a jejich proměnu v nezávislé bytosti. Velkého vítězství dosáhla v roce 1920, právě před sto lety, kdy bylo v československé ústavě zakotveno volební právo pro všechny bez rozdílu pohlaví. Tím ale její mise neskončila. Podílela se na vytvoření mnoha dalších zákonů, a to nejen těch, které ženám pomohly získat nezávislost. Nelehké práci obětovala osobní život, nestala se manželkou ani matkou. Byla to žena, která neuhnula před nikým a před ničím a za své pevné morální postoje nakonec zaplatila cenu nejvyšší.
Jako první Češka vystoupila s projevem před spojenými národy, přijal ji prezident Roosevelt, vystupovala na desítkách kongresů v evropských zemích i v USA. Františka Plamínková, politička, učitelka, bez nadsázky žena světového formátu. Postavení žen její doby je z dnešního pohledu nepředstavitelné. Nejen společenské normy, ale také právo jim vyhradilo pozice občanů druhé kategorie. Ženám bylo upíráno právo studovat, volit, rozhodovat o svém životě, a dokonce i vlastních dětech. To vše se Plamínková rozhodla změnit bez ohledu na to, že vděk a slávu za to rozhodně nesklízela. Změnu rolí nepřijímali lehce muži, ale ani všechny ženy.
Přesto neúnavně prosazovala základní práva, která odstartovala změnu postavení žen a jejich proměnu v nezávislé bytosti. Velkého vítězství dosáhla v roce 1920, právě před sto lety, kdy bylo v československé ústavě zakotveno volební právo pro všechny bez rozdílu pohlaví. Tím ale její mise neskončila. Podílela se na vytvoření mnoha dalších zákonů, a to nejen těch, které ženám pomohly získat nezávislost. Nelehké práci obětovala osobní život, nestala se manželkou ani matkou. Byla to žena, která neuhnula před nikým a před ničím a za své pevné morální postoje nakonec zaplatila cenu nejvyšší.
Po Mnichovu cíleně nevyužila možnosti zachránit se odchodem do zahraničí a svůj konec zpečetila nepřijetím ďáblovy nabídky na záchranu života, když odmítla veřejně odsoudit atentát na Heydricha. V roce 1942 byla popravena. Přesto se na tuto mimořádnou ženu, která pohnula dějinami, takřka zapomnělo. Film Zapomenutá Františka Plamínková Zuzany Zemanové připomíná její dramatický osud.
Pořad Zapomenutá Františka Plamínková můžete sledovat 28. 1. 2020 od 20,55 hodin na ČT2!
Zdroj, foto: Česká televize