Při každém mém partnerském vztahu, který jsem kdy měla, ačkoliv oproti mému věku jich moc nebylo, jsem vždy narážela na partnery se špinavou minulostí. Buď měli potíže se zákonem, či již byli v dřívější době odsouzeni k výkonu trestu.
Já jsem žena, která si partnery vybírá podstatně starší a to s úmyslem již vyzrálejšího rozumu a očekávání v to, že protějšek již vyspěl a ví, co od života očekává a jde si za svým cílem.
Můj první partner byl o 10 let starší než já. Byl vyučeným tesařem, měl stálé zaměstnání a byl to super člověk. Aspoň tenhle pohled mi dal můj vnitřní hlas. Mé rodině se také líbil. Nic mě nenavádělo k tomu, abych si ho nějakým způsobem prověřovala skrze minulost apod.
Jenže jak šel čas, tak se mi zdálo něco v nepohodě. Sice nepil, ani jsem ho nikdy neviděla užívat lehké drogy, ale něco mi nesedělo.
V mém okolí nebyl nikdo, kdo by ho znal. Tak jsem začala pátrat na vlastní pěst. A to jsem neměla dělat. Sice si říkám, že na druhou stranu to bylo dobře.
Viděla jsem se s jeho jedním kamarádem, který ho znal snad 8 let. Ten mi na něj prozradil, že měl v minulosti problémy se zákonem za těžké ublížení na zdraví a krádeže. A že si odpykal v opavské věznici 3letý trest odnětí svobody. To mě dostalo do kolen a nevěděla jsem, co mám dělat. Byla jsem naprosto zaskočená. Dále od jeho rodičů jsem se dozvěděla, že měl problémy s drogami a že si nejsou jistí, zda to ještě neskončilo.
Vyvrcholilo to večerem, kdy jsem u svého tehdejšího partnera nalezla injekce a tvrdé drogy. Bral pervitin. Jak přišel domů, tak jsem se ho zeptala, zdali je pravda to, že byl ve výkonu trestu a jestli tedy bere těžké drogy. Odpověděl mi, že ano. A že ho moc mrzí, že mi to neřekl.
Pak se mi ještě přiznal, že je již 3. rokem celostátně hledaný, kvůli vyhýbání se nástupu k výkonu trestu na 9 měsíců za vloupání a napáchání škody na cizím majetku ve výši necelých 100 000,- Kč
To již bylo příliš, bolelo mě to, protože mé city jsou vůči mužům strašně silné, ale opustila jsem ho.
Můj další partner byl starší o 19 let. Ze začátku jsem měla stejné pocity. Již jsem při výběru partnera byla opatrnější a snažila se neudělat chybu. Jenže čas opět ukázal, že je to podvodníček, zlodějíček a lhář, který mě podváděl snad na každém rohu a pomlouval mě. Dělal ze mě idiota a byla jsem obrovská naivní husa.
Po 6 měsících to skončilo.
Můj poslední partnerský vztah byl vyvrcholením všeho. Přítel, ve kterého jsem věřila. Úžasný vztah, kde jsem byla ujištěna, že na něm budu pracovat a budeme šťastni. Snaha byla několik měsíců, ale vyšla vniveč.
Po 8 měsících jsem se dostala do situace, kdy jsem od toho "úžasného partnera" slýchávala samé urážky, ponižování a fyzické násilí. Jak jsem byla naivní, tak jsem si myslela, že je to jenom tím alkoholem a že ho tohoto zlozvyku zbavím. Marně.
Měsíc na to jsem se sbalila a odjela jsem k rodině.
Poté jsem se od policie a z médií dozvěděla, že udělal dvě loupežná přepadení a brutálně zavraždil seniora, u kterého jsme před tím bydleli.
A teď? Snad se bojím navázat další vážný partnerský vztah.
Právě proto si stále pokládám otázku, zda tyhle lidi přitahuji, nebo snad to tak má být? Nevím.
Každopádně Vám jen mohu poradit toto:
Jestli nedej bože se, milé dámy, dostanete do podobné situace, nikdy nezkoušejte člověka změnit. Je to zbytečné. Sbalte se a odejděte.
Důvěřuj, ale prověřuj!
Děkuji Vám, dámy, za pozornost a přeji Vám hodně štěstí ve Vašich partnerských a manželských vztazích!
Axinka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz