Ze života orientálních tanečnic

Nechte se vtáhnout mezi ladné orientální tanečnice. Pohltí Vás svět nablýskaných korálků, třpytivých kamínků, rozzářených úsměvů a hlavně dobré nálady. To vše se totiž snažíme dát do vystoupení před jakýmkoliv publikem. I když přiznejme si, že před soutěžní porotou to jde o něco hůře.

No tak snad abych nás představila. Jsme kladenská orientální skupina Cekirdek (čti čekirdek). A co je na nás zvláštního? Vlastně vůbec nic! Jsme obyčejné ženy, matky a manželky, které od všedních starostí utečou několikrát týdně do tělocvičny, popovídat si, protáhnout se, trochu se zapotit a dokázat si, že zvládneme i něco víc, než je naše práce, děti a domácnost.

Díky společnému koníčku si každá z nás plní tak trošku holčičí sen - stát se princeznou. Protože tak si já osobně v těch zářivých kostýmech, sukních, ověšená flitry a kamínky, připadám. Vlastně kromě společného zájmu o orientální tanec nemáme asi nic společného. Přesto nás tato vášeň spojila natolik, že jsme za vzájemné podpory sebraly odvahu k vystupování na veřejnosti. A nejen to, pustily jsme se i do soutěží…


Dohromady nás dala lektorka a zakladatelka skupiny, která si k sobě vybrala další původně čtyři děvčata. Všechny jsme chodily na její kurzy orientálního tance a věnovaly se tancování jen jednou týdně a různě dlouhou dobu. Dokonce jsme se ani vzájemně do té doby neznaly. Našim prvním cílem byla hned soutěž v Ústí nad Labem Orient North Show, která se konala za měsíc od prvního společného tréninku. Nezbývalo nám nic jiného, než se do toho vrhnout po hlavě. Přišel první kostým, první choreografie, první víkend strávený ve studiu. A nevím, zda štěstí při nás stálo, ale přišlo i první místo v soutěži.


Před každým vystoupením - a co teprve před soutěží! - se rozvíří bouřlivá debata. Musíme se dohodnout, s čím budeme vystupovat a hlavně v čem! S každou novou choreografií a hlavně pak kostýmkem totiž roste chuť do práce. Bohužel s těmito základními přípravami bývá občas problém, jelikož skloubit časovou a finanční stránku s našimi představami je náročné. O to větší radost máme, když se to podaří. Pak už nám nezbývá nic jiného než trénovat a pilovat nedostatky. Důkladná musí být i příprava těsně před vystoupením. Make-up, výrazné líčení, natáčky, nalepovací řasy, výrazné šperky a všelijaké doplňky jsou nezbytnou výbavou. Ještě nesmíme doma zapomenout úsměv a můžeme vyrazit…

Nedávným úspěchem, který nás zahřál u srdíčka, bylo první místo v mezinárodní soutěži Talent Awards 2011 v kategorii BELLY DANCE profesionálové, ženy juniorky – skupiny. Loni jsme se například zúčastnily MS Evropy v Itálii, což byl pro nás asi největší zážitek a zkušenost. Jinak rády jezdíme po celé republice, kde každá soutěž nebo vystoupení má něco do sebe. A kromě zlepšování se můžeme inspirovat nejen zkušenostmi, ale i nadšením a elánem jiných profesionálních tanečnic z České republiky, protože tady u nás „doma“ jich je opravdu hodně.

Samozřejmě razíme heslo - není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. O to víc se radujeme z každého i malého vítězství, z každého potlesku. Je to takový náš pohon, který nám říká „jedeme dál“, teď jen musíme přidat a sešlápnout plyn. Je to svět, bez něhož už žádná z nás nemůže být. Nezdar nás neodradí, ba naopak popíchne k jiné akci. Náš společný sen je zatančit si znova někde v zahraničí, což do příštího roku určitě plánujeme.

Tímto článkem bychom rády poděkovaly naší bezvadné lektorce Soně Machové za to, že si nás vůbec vybrala a nebála se nám věřit, a že nás vždycky povzbuzuje a podporuje. No a samozřejmě velké díky za podporu patří i našim rodinám, jelikož to s námi nemají vůbec lehké, se všemi těmi tréninky, vystoupeními a tancem, který je už prostě naší součástí.