Autor: Hana Kneblová
Nakladatelství: BránaRok vydání: 1 / 2022
Počet stran: 272
Rozměry: 150 × 211 mm, 480 g
Vazba: pevná
Cena: 279 Kč
První republika (1918 – 1938) existovala jen krátce, ale přesto je toto období nabito zajímavými i dramatickými událostmi. Autorka populární formou vypráví o všech oblastech života v té době, o problémech po první světové válce, o běžném životě lidí, ale také o úspěšných podnikatelích, spisovatelích, sportovcích a filmových hvězdách, o skandálech politiků či o ženách, s nimiž navázal prezident Masaryk vztah po smrti své manželky. Nechybí ani zajímavosti, jako je například líčení kruté zimy v roce 1929, přemnožení bekyně mnišky nebo to, jak vznikla tradice vánočních stromů republiky.
Ukázka z knihy Život za první republiky:
Četníci měli vysoký společenský statut a relativně solidní příjem, ale museli se podřídit řadě omezení. Ve sboru byla vyžadována tuhá vojenská kázeň, muži žili v kasárnách, nemohli se oženit bez povolení nadřízených a nesměli vstoupit do většiny spolků. Všechny zákazy a omezení měly za cíl zajistit dobrou pověst sboru a jeho vážnost. Jednalo se o nebezpečné povolání, četníci se často stali terčem pašeráků, pytláků, kasařů a dalších zločinců a v mnoha případech při boji s nimi zaplatili nejvyšší cenu.
Už od dob monarchie se četnictvo nesmělo sdružovat ve spolcích, stranách a jiných organizacích, aby zůstalo apolitické, tedy nestranné. Kvůli národnostním spolkům menšin by mohla být ohrožena nadstranickost sboru. Jako členové spolků by mohli prosazovat zájmy spolku nebo kvůli němu zanedbávat službu, navíc prostřednictvím spolků mohly uplatňovat vliv politické strany, což bylo nežádoucí. Četničtí vysloužilci se v zájmových spolcích sdružovat mohli.
Mnoho legionářů bylo sokoly a po návratu do vlasti se stalo četníky. Zákaz členství v Sokole, který platil už za Rakouska-Uherska, nebyl po vzniku republiky zrušen. Legionářské organizace měly určitý politický podtext, přesto bylo četníkům povoleno členství v Československé obci legionářské.
Četníci neměli zakázán vstup do všech spolků, mohli se stát členy spolků, které souvisely s jejich profesním rozvojem nebo mohly souviset s potřebami služby. Jejich soupis byl upravován každoročním výnosem ministra vnitra (od roku 1921), který byl zveřejňován ve Věstníku četnictva. Pokud v něm nějaký spolek nebyl uveden, četníci v něm nesměli být.
O autorce knihy Život za první republiky:
Mgr. Hana Kneblová (*1976) se narodila v Novém Jičíně. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie a český jazyk. Několik let učila na základní škole, poté pracovala jako jazyková redaktorka knih a překladatelka. Ve své tvorbě se zaměřuje na populárně-naučné publikace z oblasti historie. Mezi její díla pro dospělé patří např. Život českých panovníků, Život v českých zemích ve středověku, Život v českých zemích za Františka Josefa I., Sňatky z lásky, Slavné ženy Francie, Život v českých zemích za Rudolfa II., Za časů našich prababiček a pradědečků či Šlechta v českých zemích. Zabývá se i psaním knih pro děti.
Tuto knihu Život za první republiky koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Knižního klubu a eshopu Luxor.cz.
Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz