Zlatá ulička se nachází v areálu Pražského hradu u starého purkrabství, mezi věžemi Bílou a Daliborkou. Založena byla asi v druhé polovině šestnáctého století, bydleli zde hradní střelci a zlatotepci. Později domky obývala chudina. Po druhé světové válce Kancelář prezidenta České republiky odkoupila od majitelů tyto domky a celá ulička byla v roce 1953 upravena podle návrhu Jiřího Trnky.

Nyní je ulička zachována téměř autenticky.  Vydlážděná je kočičími hlavami a tvoří ji domky s barevnými fasádami, nízkými střechami, malými okny a dveřmi. Dlouhá je asi 200 metrů a dosti úzká. Na každém domku je umístěna informační tabulka o lidech, kteří zde bydleli. Žádné velké změny a úpravy se zde nesmějí dělat. V domcích jsou malé obchůdky se suvenýry, knihami, keramikou, bižuterií, bylinkami. Dříve tu také bydleli drobní řemeslníci, jejich domečky jsou vybaveny dobovým zařízením. Můžete tedy nahlédnout do dílny švadleny, zlatníka, jasnovidky, alchymisty, bylinkářky a do krčmy. Kdysi byste tu také mohli potkat známé osobnosti, například Franze Kafku, Františka Halase, Josefa Seiferta, Vítězslava Nezvala, Karla Čapka nebo Jiřího Trnku.

Při procházce uličkou se rázem ocitnete v sedmnáctém století. Když nahlédnete do domečku, tak si vybavíte záběry z různých filmů z té doby. Jen ti lidé tam chybí. Není ale problém představit si je a domyslet si děj okolo. Já jsem si třeba v domečku švadleny představila ženu, která tam sedí skloněná nad šicím strojem a šije šaty na ples pro nějakou bohatou paní. Nebo jen s jehlou v ruce zašívá roztrhaná kolena na kalhotách svého syna. V domečku bylinkářky všude visely pytlíčky plné voňavých bylinek a na poličkách stály sklenice plné koření. Už tu jen chyběla ta žena, která vaří různé lektvary, vyrábí masti a léčivé olejíčky. A krčma? Tam vidím obsazený stůl muži ve velmi veselé náladě, kteří si zpívají nebo se třeba i hádají. Nakonec se udobří a vzájemně si objednají pivo nebo kořalku. Moje představy jsou dost ovlivněny četbou a sledováním filmů z této doby. Třeba se někdo z vás mým představám zasmál, někdo se zamyslel a někdo před sebou vidí podobné výjevy.

Na jedné straně Zlaté uličky je Bílá věž, součást opevnění, které vybudoval Vladislav Jagellonský koncem šestnáctého století. Sloužila také jako vězení. Na stěnách jsou zachovány různé nápisy a kresby vězňů. Nyní zde je výstava brnění a zbraní.

Na druhém konci Zlaté uličky stojí věž Daliborka, která byla také součástí opevnění, které postavil Vladislav Jagellonský. Sloužila též jako vězení. Známá je díky prvnímu vězni – rytíři Daliborovi z Kozojed. Nyní je přístupná jen část objektu a jsou tu vystaveny mučící nástroje.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10