30. října 2011 nás čeká posun letního času na zimní. Od neděle si tedy pospíme o hodinu déle. Změna letního času na zimní čas však nemusí být pro každého příjemná. Faktory měnícího se počasí, menší přísun slunečního světla a další změny, které zimní počasí doprovázejí, přispívají ke zvýšené citlivosti, podzimní či zimní únavě a v mnoha případech také depresím.
Možná, že i tyto problémy vedly ke zrušení posunu času v některých státech – jako příklad můžeme zmínit Egypt, kde letní a zimní čas již vůbec nerozlišují.
Denní rytmy jsou člověku vrozené a přetrvávají i ve stálé tmě. Cirkadiální rytmus (tedy 24hodinový cyklus střídání světla a tmy) řídí náš lidský biorytmus pomocí tzv. vnitřních hodin v mozku. Každý den však mají tyto naše hodiny tendenci se o 12 minut zpožďovat, proto by měla být změna letního času na zimní bezbolestná.
Změna letního času na zimní
Náročnější situací pro organizmus je změna zimního času na letní. Organismus se musí tzv. "předbíhat". V období změn času se ordinace lékařů plní pacienty, kteří si stěžují na pokles výkonnosti, stres a depresi, nespavost, únavu a špatnou náladu. Ve většině případů se jedná o tzv. sezónní afektivní poruchu.
Tato porucha však nesouvisí se změnou času jako takovou. Hlavní příčinou je pokles slunečního svitu v zimním období, dále třeba také změna charakteru počasí a zvýšená citlivost nervové soustavy vůči zátěži. Ověřenou a často navrhovanou léčbou je respektování biologických potřeb lidského organizmu.
Změna letního času je stanovena na víkendovou noc v neděli 30. 10. 2011. Naše hodinky si ve tři hodiny v noci posuneme zpět na dvě hodiny.
Vendi V.
ChytráŽena.cz