Změny v označení masa - nařízení Evropské komise

Spotřebitelé požadují především informace o místě, kde bylo zvíře chováno, tvrdí Evropská komise. Proto od 1. dubna příštího roku začnou na základě zařízení Evropské komise platit přísnější pravidla při označování masa, a to jak baleného, tak i nebaleného. Jednoznačným cílem je, aby zákazník věděl, odkud maso pochází.

Nejen na etiketě, ale i v pultovém prodeji by spotřebitel měl jasně vědět, v které zemi bylo zvíře narozeno, v které vychováno, v které poraženo a zpracováno. Provozovatelé potravinářských podniků také budou garantovat zpětnou vyhledatelnost, z které farmy a z kterého chovu maso pochází a kde bylo zpracováno.

Balené i nebalené maso, vepřové i drůbeží:

Přichází konec doby, kdy v případě pultového prodeje bude u masa pouze cedule s názvem a cenou za kilogram a spotřebitel se nedozví, odkud maso pochází. Nově musí být i informace o původu masa. Tyto informace jsou již nyní například na etiketách baleného hovězího masa.Někteří výrobci označují i vepřové maso, jako například Kostelecké uzeniny, které na etikety umisťují výrazná loga CZ 15 nebo CZ 333 a tím odkazují na to, že maso pochází z českých chovů. Dělají to však dobrovolně. Od dubna 2015 však podrobnější informace o původu masa budou povinnéi u ostatních výrobců všech druhů masa včetně vepřového a drůbežího.

Od kdy

Nové označení musí být nejpozději u masa, které na pulty přijde 1. dubna 2015. Někteří výrobci jej používají už dříve, jak je zmíněno výše.

Zvětšení písma na obalech

Velmi důležitou praktickou změnou pro spotřebitele je zvětšení minimální velikosti písma a zároveň zákaz umisťovat nápisy na takový podklad, na kterém by byly nepřehledné.

Země původu – jak se v označeních vyznat?

„Český původ“- pokud zákazník najde na etiketě výraz „český původ“, bude mít jistotu, že zvíře od narození až po zpracování neopustilo Česko. Jedná se vlastně o „nejvyšší stupeň“ českého masa, protože tento výraz je možné na etiketě použít jen tehdy, pokud zvíře bylo v Česku nejen vychováno, poraženo a zpracováno, ale i se v Česku narodilo.
„Maso z českého chovu“ – v tomto případě se jedná o maso ze zvířete, které v Česku vyrůstalo. Může tedy jít o zvíře, které se narodilo v jiné zemi. Příkladem mohou být dánská mladá prasata, která se do Česka převezou na chov.

Zvířata však v Česku musejí vyrůstat většinu období.  U každého druhu zvířete jsou odlišná časová kritéria – je to logické, protože vychovat kuře trvá výrazně kratší dobu než v případě prasat nebo skotu.  

Aby mohlo vepřové maso na sobě mít označení, že je z českého chovu, musí být na české farmě od doby, kdy dosáhlo hmotnosti 30 kg. Jelikož průměrná doba chovu prasat činí 150 dnů, jedná se o většinu času.

Aby u drůbežího masa mohlo být uvedeno „z českých chovů“, musí v české farmě vyrůstat nejméně poslední měsíc. Průměrná doba výkrmu kuřete je přitom zhruba měsíc a půl.
V případě ovčího a kozího masa jsou limity stanoveny na nejméně šest měsíců.

Další změny, které však už nejsou součástí nařízení EK, ale úzce s ním souvisí:

Vyšší pokuty

Za porušení kvalitativních požadavků či špatné označení potravin má hrozit až desetimilionový trest místo současných tří milionů korun. V případě nebezpečné potraviny je horní hranice 50 milionů korun.

Dovozci masa musí dopředu hlásit, kdy, kolik a odkud maso přivezou

Podle vládního nařízení je dovozce povinen nahlásit všechny potřebné údaje na Státní veterinární správu. Na internetových stránkách Státní veterinární správy je tabulka, kterou dovozce vyplní, odešle a přijde mu zpátky vyrozumění o jakémsi „souhlasu s dovozem“.

Kontroly v restauracích a jídelnách

Kvalitu jídlav restauracích a jídelnách budou nově prověřovat i inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy.