Znáte Černilov?

Černilov je obec s necelými 2500 obyvateli v blízkosti Hradce Králové. Zajímavostí obce je existence tří kostelů různých vyznání, katolický a českobratrský - evangelický slouží svému účelu, v augspurském je smuteční obřadní síň. V obci se dochovalo několik venkovských usedlostí s krásnými vjezdovými branami, památkou je také budova základní evangelické školy či socha sv. Jana Nepomuckého.

Nás však do těchto míst přilákal větrný mlýn holandského typu a barevná zahrada, známá též jako zahrada barevných úlů, jejichž autorem je místní pábitel Jaroslav Horák, který těmito výtvarnými díly zkrášluje své pozemky pro potěchu místních i turistů. Jeho velkou inspirací se stal Antoni Gaudí.

Mlýn naleznete na kopečku při vjezdu do obce od Librantic od roku 2016. Na místě, kde dnes stojí, bývala prasečí farma. Mlýn má průměr 8 metrů, výšku 13 metrů a rozpětí perutí 12 metrů. Údajně by měl být prvním z trojice mlýnů, které se pan Horák chystá v budoucnosti postavit. Mlýn však nemele, lopatky se točí pouze nuceně. Prostory mlýna slouží k různým kulturním akcím. Každého návštěvníka potěší i samotná cestička od parkoviště. Je lemována mnoha "lampičkami", které vznikly z pařezů stromů. K odpočinku pak slouží i lavička přímo u samotného mlýna.

Na okraji obce, u silnice do nedalekých Libřic (směr Nové Město nad Metují) se pak nachází malovaná barevná zahrada. I zde je menší parkoviště tak pro 4-5 vozidel. Původně objekt staré vodárny byl opraven v roce 2011 a vznikla z něj pohádková chaloupka. Po jejím dokončení začal pan Horák postupně osazovat její okolí dřevěnými postavičkami. Dnes zde stojí spousta včelích úlů, zvonička, lesní houby. Je zde funkční studánka, v jejím okolí pak nalezneme květiny a také partu skřítků. Dětští návštěvníci si jistě rádi pohrají v malém domečku pro rošťáky. Dospěláci si zatím mohou odpočinout na přilehlých barevných lavičkách, v parném letním dni se krásně sedělo i na studni, která je přímo pod obří rozsochatou vrbou.

Obě místa, jak větrný mlýn, tak zahradu je možné navštívit bez omezení a zdarma. 

Vzhledem k tomu, že nám po návštěvě tohoto místa zbylo ještě trošku času, zajeli jsme se ještě podívat na dle nás poměrně neznámou a v lese dobře ukrytou rozhlednu v Libníkovicích. Od zaparkování je to k ní nějakých 150m naprosto po rovině. Na místě dnešní rozhledny původně stála lípa, kterou však při vichřici vyvrátil vítr. Na její počest zde byla v červenci roku 1930 zpřístupněna tato 15m vysoká rozhledna. Vystoupat na ní musíte 70 schodů. Bohužel za ta léta okolní stromy dosáhly takové výše, že rozhled samotný je nyní omezen jen na dvě strany. Ale i přesto zde uvidíte vrcholky kopců a hor, Krkonoše, Podkrkonoší, Zvíčinu a Polabskou nížinu. 

I toto místo je přístupné bez omezení a zdarma.

V sousedství rozhledny je pak i zastřešený altánek pro případný odpočinek.