Zřícenina hradu Helfenburk (Hrádek) u Úštěka

To se současnému návštěvníku nestane, neboť sem vede několik vyznačených cest. Nejsnazší je přístup po žluté značce, protínající údolí od východu k západu, nebo po zelené z obce Rašovice.

My jsme zvolili 6 km okruh po červeném psaníčku a jako výchozí bod parkoviště pod obcí Ostré, kousek za bíle natřenou kapličkou ve skále.

Nejprve zamíříme po silnici k okraji Ostré, ale po 400 metrech odbočíme vpravo a postupujeme lesem po hraně Hrádeckého dolu, terén je členitý, vhodný jen pro pěší.

Zhruba po kilometru z jedné ze skalních vyhlídek mezi stromy poprvé zahlédneme věž hradu, posazenou v údolí. Jeho počátky (tehdy šlo o skromný hrádek) sahají před rok 1375, kdy byl spolu s lesy a polnostmi prodán Hanušem z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Stavební přeměny za Jana Očka z Vlašimi změnily charakter hradu od základů. Byly vybudovány prostory sloužící reprezentativním a obytným funkcím, vylepšeno opevnění. Další významnou osobností, pobývající na Hrádku, byl Jan z Jenštejna. Těsně před vypuknutím husitské revoluce se stal hrad přechodně pokladnicí relikvií, knih, liturgického nádobí i jiných cenností pražského svatovítského chrámu.

V neklidných dobách a politických zmatcích se majitelé střídali a po vypálení na počátku třicetileté války hrad chátral.

Ranní mlha se rozpouští a říjnové slunce prosvětluje barevné listí. Kocháme se pohledem na rokle s pískovcovými skalisky v záplavě odstínů zelené, žluté a hnědé. Julius Mařák by šílel.

Cesta se stočí do údolí, prochází kolem studánky s upraveným turistickým přístřeškem a posléze mírně stoupá ke hradu. Už prosvítá mezi stromy, ještě pár kroků... Víme že tu je, ale když se náhle vynoří v celé své kráse, jsme překvapeni jeho mohutností. Je usazen na pískovcovém skalním bloku, jeho vysoké zdi jsou lemovány zubatými hradbami a čtverhranná věž na nás důstojně shlíží úzkými okénky.

Nebylo tak tomu vždy, do 19. století byl hrad využíván jako zdroj materiálu pro stavby v okolí, a původní cesta a pískovcová skála byla odtěžena. I dnešní podoba věže a boční vstup jsou z doby romantismu, kdy objekt roku 1887 koupil úspěšný rakousko-uherský průmyslník, hrabě Josef von Schroll.  Již v roce 1889 byly opravy ukončeny a věž využita jako Schrollovo letní sídlo.

Milovníci romantiky naštěstí nevymřeli, v 60. letech minulého století skupina trempů vyčistila hrad od suti a vegetace, byl proveden archeologický průzkum studny a dnes o zříceninu pečují členové občanského sdružení Hrádek. Zřícenina je volně přístupná, o víkendech lze vystoupat i na věž, odkud je nádherný výhled do krajiny.

Po červeném psaníčku pokračujeme přes rozcestí Ptačí důl a závěrečným stoupáním zpět na parkoviště.

Praktické informace: 

*pro výlet s kočárkem nebo na kole využijte žlutě značenou cestu ze Skalky do Úštěka;

*na hradě není možnost občerstvení;

*slušný a gramotný cyklista v areálu hradu své kolo vede;

*respektujte laskavě pravidla pohybu v přírodě, např. v lese se nekouří Zákon č. 289/1995 Sb. § 20 odst.1 k)

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz