Pořízením Broni se náš život stal dobrodružnějším, lehce akčním a na nudu opravdu nebyl prostor. Border teriér už takový je, lovecký pes, smělý, aktivní a ostrý, ale v rodinném kruhu mazlíček k pohledání. Trochu jsme měli obavy, zda bude v bytě po našem odchodu do práce hodná a tichá. Nebylo to nejhorší, štěkala vždy tak 1-2 minuty každou hodinu a nikdo ze sousedů si neztěžoval.
Jelikož se nám podařilo vyměnit byt, nastaly „manévry“, které s námi prožívala i Broňa. Zdálo se mi, že dokonce v tom mumraji nachází nějaký impuls ke hrám, hledání a norování. Nejdříve zmizely mé sportovní boty, které jsme nakonec nalezli důmyslně ukryté v jejím pelechu. Utěrky jsme nenašli vůbec, respektive až do vynesení posledních věcí, jsme o nich neměli povědomí. Také vyplavaly na povrch zemský, rozškubané na padrť pod košem na odpadky. Jen nám jemně naznačila, že by nebylo od věci koupit nové!
Donáška věcí do bytu, neustálé courání sem a tam nás všechny zmohlo. Broňu jsem zahlédl v jejím pelíšku, zkontroloval jsem misku s granulemi a také vodu. Vše měla. Poslední várka bytových doplňků přišla na řadu až k půlnoci.
Usnul jsem jako špalek, když mně vzbudil štěkot. „To je super, jsou tady i jiní psi a sousedé si tak nebudou Bronina vytí tak všímat,“ řekl jsem si a ještě mrknul na hodinky. Byly tři ráno a ten neodbytný čokl venku pořád štěkal a pomalu přecházel ve ZNÁMÉ vytí… Vystřelil jsem z postele jako střela a běžel k pelechu s naší akční fenečkou. Nebyla tam, ani nikde v bytě. Jak také mohla, když už asi hodinu štěkala a pěla psí „serenády“ pod naším oknem. Kde se toulala od půlnoci, to se už asi nikdy nedozvíme. Z baráku ji musel někdo vypustit nebo se s někým „přibrala“, když odcházel. My po posledních kouscích nábytku z chodby zabouchli dveře a Broňu jsme nechali na pospas osudu. Ztracená, v novém prostředí, se asi ochomýtala jen poblíž bloku, a když poštěkování nestačilo, spustila kvílení silnějšího rázu.
A tak se naše ztracená Broňa dostala zpět bez jakékoliv úhony. Holt si budeme muset toho našeho mazlíčka lépe hlídat, protože příště by nemusela mít takové štěstí. A my ostatně také…
Broňa je pes, který nás udržuje v dobré formě, akční a také se předvedl na nedávné výstavě borderteriérů na Vysočině. Získala známku výborná a k tomu 3. místo v soutěži. Potkali jsme i fenečku ze stejného vrhu a je zvláštní, že na tuhle šampiónku štěkala Bronička úplně nejvíce. Pejsek v létě tráví i několik týdnů u příbuzných, kteří mají chalupu v přírodě. Odpočine si od městského stresu a chaosu /my ostatně také/ a relaxuje na svém místečku u okrasné skalky. Za Broňou tam dojíždíme, aby náhodou nezapomněla, kdo je její páníček a vždy se spolu hezky vydovádíme. Musí se udržovat v kondičce, když chce konkurovat daleko zkušenějším a protřelejším borderteriérům na výstavách a setkáních…
Příběh jsem sepsala dle synova vypravování. Bronel, jak jí říkáme, je i naší dobrou kamarádkou.
ChytráŽena.cz