Moje kamarádka Dana se svým mužem Pepou – oba důchodci – žili spokojeným životem.

Nic však netrvá věčně! Před několika dny došlo k nečekané události. Dana pracuje jako knihovnice v místní knihovně a Pepa, jelikož má nemocné srdíčko a vysoký krevní tlak, se musí šetřit. Musí ? – měl by, ale on to odmítá akceptovat. Před třemi dny ráno spěchala Dana na dvě hodiny do knihovny. Když se vrátila, Pepa doma nebyl. Každé ráno se setkával s kamarády, probrali politickou situaci, dění v obci a pak se rozešli domů na oběd, proto si nedělala žádné starosti. Uvařila oběd, Pepa nikde. Říkala si: “Zase se někde zakecal, oběd bude studený!“

Blížilo se odpoledne, přicházel podvečer, ale po Pepovi „vidu ani slechu“! To už přestávala legrace. Konečně se Dana rozhodla jít Pepu hledat. Teprve tehdy zjistila, že z garáže zmizela kára a sekera – šel tedy na dříví, což měl od lékařů i rodiny zakázané! Proběhla nejbližší lesní cesty, doufala, že někde uvidí zmíněnou káru – neviděla. Ptala se kamarádů, ale ti ho od rána též neviděli. Jelikož si nevěděla rady, zavolala na pomoc dceru s přítelem. Přijeli okamžitě. Znovu společně prohledávali okolní lesy, opět marně.Teprve ve 22.30 hod. zavolala zoufalá Dana starostovi obce, aby jí poradil, co má dělat. „Okamžitě volejte policii a já projedu autem okolní lesní cesty!“, řekl starosta a hned se vydal na pomoc. Policie přijela velice rychle. Po nezbytných informacích od rodiny pohřešovaného, navštívili policisté místní hotel, další restaurační zařízení v obci, kontaktovali okolní zdravotnická zařízení i Pepovy kamarády. Jelikož byla velmi pokročilá doba, přizvali policisté na pomoc vrtulník s termokamerou. Mladý policista, který znal velice dobře místní lesy, spolu s pilotem monitoroval z výšky každý kousíček lesa, ale bezvýsledně. Ve dvě hodiny po půlnoci byla celá akce odvolána s tím, že se v pátrání bude pokračovat hned, jak se rozední. Nešťastná Dana začala myslet na nejhorší.

Přišlo ráno, hodiny ukazovaly 4.30 hod. Tu se najednou otevřely dveře a v nich stál hladový a  vyčerpaný Pepa. Nedokázal říci, kde vlastně byl. Dana okamžitě volala na policii, aby odvolali pátrání. Policejní hlídka přijela Pepu vyslechnout, kde byl celou dobu – řekl, že v lese. Co tam dělal, nedokázal odpovědět. Vypadal dezorientovaně. Jen byl rozčílený, proč ho nechala manželka hledat. Policisté zavolali záchranku, aby Pepu odvezla do nemocnice na vyšetření. V nemocnici lékaři nic zásadního nezjistili, jen, že se může, ale nemusí jednat o počínající stařeckou demenci. Odpoledne se Pepa vrátil z nemocnice domů a s Danou šli hledat kárku. Našli ji v lese, pár desítek metrů od lidských obydlí, kudy projdou denně desítky „pejskařů“, dětí i turistů. Zatím se nikdo nedozvěděl, co dělal Pepa 18 hodin v lese bez jídla, pití a důležitých léků. Hlavní je, že vše dobře dopadlo. Kdyby měl u sebe mobil, dokázali by ho policisté zaměřit a tudíž nalézt. On je ale zastáncem teorie, že bez mobilu se dá žít a nikdy prý si ho nekoupí! Možná se časem dozvíme, co se vlastně v lese stalo.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10