1. Nejvíce nebezpečné kusadla
Rypoš lysý žijící výhradně pouze východní Africe dělá čest svému jménu, jeho tělo nepokrývá téměř žádná srst. Co ale nejvíce přitahuje pozornost, jsou jeho obrovské přečnívající zuby. Tento hlodavec se dokázal nejen obzvláště dobře adaptovat, ale je obdivuhodně odolný vůči bolesti – chybí mu totiž receptory bolesti. „Jeho zuby jsou natolik silné a odolné, že se dokáže prokousat betonem!“ říká jeden z vědců nadšeně. Dalším kandidátem jsou pavouci rodu Atrax převážně žijící kolem australského Sydney. Patří k největším a nejobávanějším druhům pavouků a to díky jejich silným kusadlům, která dokáží prokousat i lidský nehet nebo lebky ještěrky. Jsou nebezpeční a dokáží zasadit smrtelnou ránu v řádech sekund, oběť infikovaná jejich jedem nemá nejmenší šanci.Ty nejděsivější čelisti na světě však patří žraloku bílému, častému námětu hororových filmů. Jeho přítomnost znamená pro jeho oběti skoro vždy jasnou smrt. Vědci už dávno odhalili, že žraloci mají téměř neomezenou schopnost regenerace zubů, po opotřebení staré zuby vypadnou a nahradí je nové, což z nich dělá nejkrvavějšího vodního predátora. Pro porovnání, člověk dokáže svým skusem vyvinout pouze tlak o 21 kg/cm2, zatímco žralok 2800 kg/cm2!
2. Největší siláci
Mezi největší siláky v říši zvířat patří bezesporu gorily, které inspirovaly tvůrce King Konga. Ani ten nejsilnější člověk by se nedokázal postavit dobře vyvinuté gorile. „Olympionici dokáží uzvednout závaží okolo 250 kg, což je zanedbatelná hmotnost v porovnání s tou, kterou dokáží uzvednout gorily. Ty jsou totiž schopné nadzvednout až dvě rodinná auta – tedy kolem 2 100 kg,“ vysvětlují vědci z pořadu Zvířecí rekordmani. O dost menší zvíře, orel má neméně ohromující sílu. Jeho pařáty a drápy jsou natolik silné, že bez problémů rozdrtí i tu nejsilnější kost. Tento dravec dokáže ve svých drápech přenést zvíře až čtyřnásobně těžší, než je on sám.Nejsilnějším zvířetem není však ani gorila a ani orel. Je jím mnohokrát menší tvor a to brouk zvaný nosorožík. Jméno tito brouci dostali podle charakteristického rohu, který samci používají v zápasech se svými soupeři. „Proporcionálně jsou to vskutku nejsilnější tvorové planety, neboť dokáží zvednout 850násobek své vlastní hmotnosti,“ uvádějí vědci.
3. Nejriskantnější
Stejně jako lidé vyhledávají extrémní sporty, i v přírodě žijí zvířata, která se chovají riskantně. Vyvádějí v takovém měřítku, že se jim lidé zdaleka nemohou vyrovnat. V jihoamerické džungli žijí lenochodi, kteří bez námahy tráví většinu času zavěšeni vzhůru nohama na svých dlouhých drápech. Lidské tělo by v takové poloze dlouho nevydrželo, proto se zavěšování vzhůru nohama často praktikovalo při mučení. Dalším zvířetem, které se doslovně vrhá střemhlav do nebezpečí, je pelikán hnědý. Tento velký pták s charakteristickým zobákem má zvláštní techniku lovení ryb. „Musí se z velké výšky ponořit do vody, aby svou kořist dostihl. Při ponoření tak dosahuje rychlosti až 60 km/h,“ popisují vědci z pořadu Zvířecí rekordmani.Nejriskantnějším zvířetem je však berneška bělolící žijící v arktických oblastech. Kuřátka těchto hus jsou už 3 dny po vylíhnutí vystavena výzvám. Aby se vyhnula predátorům, kladou bernešky vejce na vrcholky útesů, což se znamená, že pak samy musejí slézt dolů, aby se dostaly k potravě. Dospělé husy si pomáhají vyvinutými křídly, pomocí nichž překonávají krátké vzdálenosti. Kuřata však tuto výhodu nemají, proto se odhodlávají k ráznému činu – přistoupí na kraj vysokého útesu a jednoduše skočí. Někdy musejí překonat vzdálenost až 100 metrů. Kuřata nechrání nic jiného než jejich jemné peří, proto existuje pouze 15% šance, že pád přežijí.
Zdroj, foto: Spektrum