To, co teď chci popsat, se stalo před mnoha lety. Nějak se s tím potřebuji svěřit, nikdo kromě mne a manžela to neví, a ač jsem se setkala s různými podivnými věcmi za svůj život, který již zcela jistě je za polovinou, tohle nevím jak si přebrat... Náhody ve svém životě  nevedu, neexistují, mnohokrát jsem se o tom přesvědčila, že vše má svůj smysl. Někdy se dějí ale trochu neuvěřitelné věci a mně nezbývá než říci po vzoru názvu jednoho televizního seriálu: Věřte - nevěřte.

Jeden večer jsem se odebrala po zcela normálním dni spát, nic zvláštního se nestalo, tak po dvou řádcích, co pravidelně přečtu (kniha mi vydrží dlouho!) jsem usnula. Nevím, kolik bylo hodin, řekla bych tak  kolem druhé hodiny po půlnoci, se mi zdál sen. Musím podotknout, že sázky a sázení mne nebaví a nikdy nebavilo, netáhlo a vsadila jsem si asi 3x v životě, vždy se stejným výsledkem, což dokazuje, že i nadále bydlím ve skrovném příbytku a žiji nenáročným životem české ženy. Zpět ke snu, nepamatuji se, zda jsem něco či někoho viděla, jak tomu bývá, ale zato slyšela. Jakýsi mužský hlas mi pravil: "Řeknu Ti tři čísla. Pak se probudíš. Ta čísla si napiš na papír, který máš na nočním stolku. Pak usneš a já Ti řeknu zbývající tři čísla. Nezapomeň, napiš si je!!!"
Opravdu jsem se probudila. Na stolku mám propisovačku a papír, na tom nic divného není, když ne na stolku, tak ve stolu určitě, lampičku na stolku taky mám... Zamyslela jsem se a řekla si: "Pchch, taková známá čísla si budu pamatovat do konce života!!!", a znovu slastně usnula. Až do ranního kuropění se mi už asi nic nezdálo a krásně jsem se vyspala. Po probuzení mi ta čísla prolétla hlavou, napsala jsem je a sen oznámila manželovi. A ten má k duchařině, nadpřirozenu a podobným vědám tak blízko jako já k matematice a sázení Sportky (což on zase ano!).  "Ale...Kde máš ta čísla?" Zahleděl se a pravil: "No to jsou tři, tak ještě tři." "Žádná se mi už nezdála".  "Jéééžišmarjá, tak si je tipni!""Ahá...noo...tááák třebáá..." No, nevěřili byste, co to bylo za fušku ze sebe vyloudit tři čísla!

A manžel cestou do práce vsadil. Při losování výherních čísel, seděl napjatý jak struna. První tři čísla - byla ta, co se mi zdála! Napětí vzrůstalo. Ale kdeže. Je mi souzeno zůstat chudá, pracující žena. Další už ani jedno. No, byla bych přísahala, že manžel už je schopen věřit i na život po životě, předtuchy, splněné sny  a další věci, kterými jsem ho sice párkrát uzemnila, leč zcela nepřesvědčila, i  když byl přímým svědkem. Kdyby to bývalo vyšlo, kdoví. Kdyby... No a co kdybych tajemný hlas poslechla, ta čísla napsala? Vrátil by se do snu? Sdělil další čísla, jež byla tažena? Byla to nějaká zkouška mé disciplinovanosti a poslušnosti? Či to byla pouhá náhoda? Ale na ty já přece nevěřím! A tak věřte - nevěřte: Stala se tato historka, či jsem si ji pro vás jen vymyslela?