Pro naše předky nezačínal rok měsícem lednem. Za začátek roku se počítal jako začátek roku 1. březen. Leden v římském kalendáři představoval až jedenáctý měsíc v pořadí.

Teprve gregoriánský kalendář považuje leden za první měsíc roku. Změna v pořadí měsíců nastala až v roce 153 n.l.

Podle astrologických pozorování je Slunce ve znamení Kozoroha, když měsíc leden začíná a ve znamení Vodnáře, když končí. Podle astronomických údajů začíná měsíc leden v souhvězdí Střelce a jeho konec přináleží souhvězdí Kozoroha.

První den v lednu, podle týdenního kalendáře, je stejný jako první den října (výjimku tvoří přestupný rok), stejným dnem začíná i květen v předcházejícím roce. V přestupném roce je první leden stejným dnem v týdnu, jako první duben a první červenec.

Název „leden“ pochází ze slova led (lední, ledový) nebo ledný měsíc – první měsíc v roce, měsíc ledu, sněhu a zimy – měsíc studeného počasí.

Germánské a románské národy tento měsíc pojmenovaly podle latinského Januarius – Januar. Podobný název převzaly Ruské národy a Srbové. Ovšem Malorusové jej nazývají podivným názvem sečen a siečan mu říkají Chorvaté. Podle Poláků se nazývá styczeń – česky studený. Matoucím názvem, a vlastně nejzajímavějším, ho nazývají Slovinci - říkají mu prosinec.

V české liturgii je pro český národ a národy křesťanské vůbec nejdůležitějším svátkem ledna svátek Tří králů, původně Zjevení páně a pro všechny národy světa - samozřejmě – Nový rok.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout