Alergie – 100 let s námi

Slovo „alergie“ vzniklo v roce 1906. Vzniklo z řeckých slov allos (jiný/změněný stav) a ergon (reakce). Aktuálně trpí v České republice alergiemi téměř čtvrtina obyvatel - kolem 2,5 milionu lidí. Alergickou rýmu má okolo 1,5 milionu lidí a jejich počet každoročně stoupá. Nejvíce jsou přitom postiženy děti. Bohužel ani současná medicína tato onemocnění neumí vyléčit, pouze je pomocí léků tlumí a zabraňuje jejich zhoršování. Účinným pomocníkem v boji s respiračním onemocněním, mezi které patří právě různé druhy alergií, bronchitida, astma, záněty dýchacích cest, patří také inhalátory. 

Příznaky

Alergie mívají často první příznaky stejné jako běžné nachlazení. Neprojeví se horečkou či tělesnou bolestí, ale k typickým reakcím patří svědění sliznic, smrkání – rýma či ucpaný nos, časté kýchání, zarudnutí očí, pálení či slzení očí. Průvodními rysy alergie bývají dušnost a kašel, jejichž podceněním se může vyvinout až astma.

Projevy alergie se odvíjejí od typu postižení a od orgánu, který je alergií postižen. Nápadnými příznaky jsou náhlá rýma a kýchání či ucpaný nos, slzení, svědění a zarudnutí očí, kašel v reakci na určité prostředí. Mohou ale být i kožní vyrážky nebo otoky, potravinová alergie se projevuje pálením v ústech a hrdle a při větších reakcích nevolností nebo dokonce celkovou slabostí a v extrému až tzv. anafylaktickou reakcí.

Prvními sezónními alergeny bývají pyly jarních stromů, hlavně olše a lísky, krátce po nich pyl břízy a v dalším období i pyly řady dalších stromů. Problémy může působit i řepka. Typická sezóna travních pylů začíná někdy v květnu a končí až v pozdějším létě, překrývá se s ní sezóna alergenních bylin a plevelů. Časný podzim je pak obdobím vzdušných plísní.

Začněte se bránit s předstihem

Nejhorší venkovní teplota pro vznik viróz je kolem nuly. Vyšší výskyt onemocnění způsobuje též klimatizace či přetopené místnosti v zimě, kdy dochází k vysušování sliznice. Už koncem února může být obtížné rozeznat, zda se jedná o nachlazení či alergii. K hlavním alergenům patří především břízy, jejichž pylová sezona začíná v únoru a končí říjnem. Při teplém počasí pak mohou rozkvést i olše a lísky.

K usnadnění života alergika je nutné omezit kontakt s alergeny. Těchto spouštěčů je však celá řada, kromě pylů to může být prach, roztoči, domácí zvířata, hmyz i některé potraviny. Vyvolané obtíže lze zmírnit již zmíněnými inhalátory. Jejich používáním můžeme léčit nejen astma, virózy, respirační nemoci, alergie či záněty dýchacích cest. Účinky nastupují okamžitě a jsou vhodné jak pro děti tak i pro dospělé. Zvlhčená sliznice totiž dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny. Inhalace je moderní šetrný způsob prevence a léčby mnoha nemocí. Urychluje léčbu běžných infekcí a snižuje tak riziko případných komplikací např. přesun infekce na jiné místo.

Životní styl a každodenní režim jsou vždy součástí léčby. Sama změna životního stylu obvykle alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organizmu a spolu s léky uvést alergické projevy pod kontrolu. Zásadním požadavkem je ovšem nekouření. Kouření, a to i pasivní, bylo nezpochybnitelně prokázáno jako významný rizikový faktor rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu. Dráždění sliznic kouřem přispívá také k projevům rýmy i zánětu spojivek.

Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10 - 15 minut. Ideální je inhalovat večer před spaním, protože na inhalaci je potřeba klid. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů.

Při potížích se doporučuje zvlhčování sliznice aerosolovou terapií pomocí kompresorových inhalátorů. Mohou pomoci i při virových respiračních nemocech, při alergických příznacích z horních cest dýchacích nebo některých zánětech. Účinky inhalace nastupují rychle a mohou pomáhat dětem i dospělým. Zvlhčená sliznice dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny či nečistoty. Inhalace je šetrný způsob prevence a léčby mnoha nemocí. Urychluje často léčbu běžných respiračních infekcí a snižuje tak riziko případných komplikací.

Na rozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba. Pokud si však sami připravujete léčivo pro inhalaci, je velmi důležité, abyste dodržovali předepsané instrukce. Léčivo připravte dle předpisu či příbalového letáku.

Jak poznat alergickou reakci?

Potřeba urgentní první pomoci se týká především dvou hlavních stavů: akutní anafylaktické reakce a akutního záchvatu průduškového astmatu.

První reakce je těžká systémová odpověď na nějaký alergenní podnět, byť třeba ve zcela minimálním množství. Bývají to nejčastěji některé typické potraviny (ořechy, arašídy, mák, ryby, mořské plody...). Taková reakce může vzniknout i po bodnutí včelou nebo vosou, občas nastává i po některých lécích nebo při podání lokálního anestetika nebo kontrastní látky při některých zdravotnických postupech. Jde o reakci, která často začíná svěděním kůže celého těla, otoky, dechovými potížemi, slabostí, poklesem krevního tlaku až kolapsem, není-li stav řešen, může skončit smrtí. První pomocí je zajištění krevního tlaku (zdvižení končetin, poloha hlavou níže než trup. Následovat by měla aplikace adrenalinu autoinjektorem, který tito pacienti s rizikem anafylaktické reakce mají mít u sebe. Mohou se podat i léky, které mívá pacient ve svém pohotovostním balíčku. V každém případě je třeba při takové reakci hned volat rychlou záchrannou pomoc, která jediná má možnost pacienta plně zajistit a která jej následně odveze k minimálně 24hodinovému sledování do nemocnice. Při akutním záchvatu astmatu s dušností, pískoty a sípáním při dýchání je třeba hlavně zachovat klid, pacientovi ulevit v jemu vyhovující poloze a podat ihned inhalaci úlevového léku, který má mít nemocný astmatem vždy sebou. I v tomto případě je třeba volat RZP.