20. výročí Úmluvy o právech dítěte

20. listopadu 2009 uplyne 20 let od vzniku Úmluvy o právech dítěte. Valným shromážděním OSN byla Úmluva jednomyslně přijata 20. listopadu 1989. Pro Českou republiku je závazná od 1. ledna 1993. Zároveň na 19. listopad připadá Světový den prevence týrání a zneužívání dětí, který byl vyhlášen Nadací ženského světového summitu a mezinárodní koalicí 150 nevládních organizací z 60 zemí světa. V ČR si jej připomínáme od roku 2001 a má za cíl upozornit na tuto problematiku a hledat možné cesty prevence a ochrany týraných a zneužívaných dětí po celém světě.

 

Z Úmluvy o právech dítěte:

Dítě nesmí být týráno, zanedbáváno, a především sexuálně zneužíváno.

Zájem dítěte musí být na prvním místě při jakékoliv činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.

Dítě má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace jakýmikoliv prostředky podle volby dítěte.

Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst. Dítě má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti by mělo dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.

 

Připomenutí těchto výročí ale bohužel není důvodem ke spokojenosti nad stavem ochrany dětí v ČR. „V rozporu s Úmluvou o právech dítěte u nás stále dochází k porušování dětských práv. Například za uplynulých osm let u nás bylo prokázáno spáchané násilí a sexuální zneužití u téměř 15 tisíc bezbranných dětí,“ upozorňuje Zuzana Baudyšová, ředitelka nadace.

 

Nedostatky v ochraně dětí, na které upozorňuje Nadace Naše dítě

 

Statistiky MPSV, Policie ČR by měly být dostupné čtvrtletně či pololetně, a to včetně analýz. Momentálně je poslední čtvrtletí roku 2009 a k dispozici je pouze stav násilí páchaného na dětech za rok 2008. Chybí také analýzy statistických dat. Od příslušných úřadů nemáme např. analyzováno, z jakého prostředí pocházelo 20 usmrcených, utýraných dětí v roce 2007. Ze statistik se můžeme učit a vyvozovat i určitá preventivní opatření.

V ČR dosud neproběhla ratifikace opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte, týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie z roku 2000. Důvodem je, že dosud nebyla vyjasněna zákonem trestní odpovědnost právnických osob, jejíž úprava není zatím koncepčně vyřešena. Dále nebyla ratifikována tzv. Lanzarotská úmluva o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním z roku 2007.

 

Vyšší tresty deviantům. Státní zástupci a soudy by měli ukládat maximální tresty za zločiny spáchané na dětech, přestože nový trestní kodex bude platit až od ledna 2010 a přináší přísnější postihy zhruba o 3 roky. Tedy v současné době hrozí za týrání max. 8letý trest, nově to bude až 12 let vězení.

 

Je potřebné změnit metody výslechů dětí. Dobrý psycholog by měl dítě vybízet k otevřené výpovědi a projevit dítěti důvěru a nikoliv zpochybňovat jeho výpověď. Děti se velmi často svěřují, že jim policie nevěří a nevhodně, či dokonce hrubě děti vyšetřuje. Vítáme, že se mění prostředí, ve kterém jsou děti vyslýchány a zavádějí se tzv. speciální výslechové místnosti. Výběru a vzdělání odborníků, kteří pracují s ohroženými dětmi, na kterých byl spáchán zločin, by měla být věnována vyšší pozornost!!

 

Děti, které mají být odňaty na základě výkonu rozhodnutí, například v případech domácího násilí, jsou od října 2008 lépe chráněny novelou občanského soudního řádu. Soud může rodinným příslušníkům uložit až tříměsíční mediační program nebo terapii, během níž si mohou rodiče rozmyslet další řešení vzniklé situace. Navzdory tomuto opatření chybí v ČR zákon o mediaci v rodinném právu.

 

V ČR neexistuje centrální koordinace ochrany dětí. V současnosti spadá do kompetence několika ministerstev (práce a soc. věcí, zdravotnictví, školství, spravedlnosti a vnitra). Ochranou dětí se zabývají úřady státní správy a samosprávy, neziskové organizace. Bez řízené koordinace je ochrana roztříštěná a ztrácí na efektivitě.

 

Příliš mnoho dětí se v naší zemi ocitá v dětských domovech. ČR je v rámci Evropy zemí s nejvyšším počtem nejmladších dětí v ústavní výchově. Pro lidi se zájmem o náhradní rodičovství existuje málo možností, jak se o těchto dětech dozvědět. Registry dětí čekajících na náhradní rodiče a zároveň počty čekatelů by měly být transparentnější a dostupnější.

 

Nedostatečná ochrana dětí na internetu, kde se stále častěji stávají terčem psychicky labilních a deviantních osob a obchodníků s dětskou pornografií.

 

Ministerstvo vnitra ČR nesplnilo úkoly z oblasti ochrany dětí, které si předsevzalo realizovat v rámci předsednictví ČR Evropské unii v první polovině roku 2009. Jedná se především o stále chybějící propojení tzv. Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech s mobilními operátory. Veřejnost bohužel nemůže být o aktuálně pohřešovaném dítěti informovaná prostřednictvím SMS zpráv. Zahájení plného provozu projektu přitom oznámilo MV ČR od 25. 5. 2009, bohužel do začátku listopadu 2009 spolupráce s mobilními operátory není ze strany ministerstva dojednána. Chybí také zapojení dálničních návěští do tohoto systému.

 

V ČR stále nebyla zprovozněna horká linka s číslem 116 000 na pomoc pohřešovaným, ztraceným dětem. Toto číslo již funguje například na Slovensku, v Belgii, Dánsku, Řecku a Portugalsku. Harmonizace tohoto čísla pro pohřešované děti v rámci EU by umožnila obětem snadný přístup k pomoci v případě únosu nebo pohřešování dítěte kdekoliv v Evropě.

Zdroj: Naše dítě

Mirka Bali

ChytráŽena.cz