U většiny léků je výrobcem doporučené skladování při pokojové teplotě, tedy mezi 15 a 25 °C, některá léčiva však vyžadují uložení v lednici, tedy ve 2–8 °C. Tato informace je uvedena v příbalovém letáku nebo na krabičce a v případě léčiv s nutností skladování v lednici by vás na tuto skutečnost vždy měl upozornit lékárník. Skladované léčivo bylo testované za daných podmínek a pokud je nedodržíte, riskujete, že buď nebude fungovat, nebo vám dokonce může uškodit, protože mimo doporučené teploty léčivo prochází určitým rozkladem. Kupříkladu paracetamol se rozkládá na toxické sloučeniny, takže pokud jej necháte delší dobu na sluníčku, nejen, že vám pak při užití nepomůže, ale může vám dokonce uškodit.

Jedete-li tedy například na dovolenou v létě či v zimě, anebo se chystáte do ciziny a hrozí, že by léčivo bylo několik hodin vystaveno velmi vysokým či naopak nízkým teplotám, je vhodné převážet jej v termoboxu, který uchovává teplotu a chrání před extrémními výkyvy. Pokud je léčivo lednicové, při překročení teplot se zcela určitě začne rozkládat. To může být velmi nebezpečné například u inzulinu. Jestliže jej budete skladovat mimo lednici, rozloží se a nebude účinně fungovat. Když si pak navýšíte jednotky a jednoho dne si vezmete pero se správným skladováním, může vás to i zabít, protože dávka bude příliš vysoká. Jakmile vás v lékárně upozorní na skladování v ledničce, opravdu to dodržujt. Léky také skladujte v původním balení a pokud máte ve zvyku si je připravovat do dávkovačů, nedělejte to moc dlouho dopředu, ale maximálně na týden. Pozor dávejte také na přílišnou vlhkost, některé léky zase nesmí být vystaveny přímému slunečnímu záření.

Odstřiháváte si někdy z platíčka jen určitý počet léků, které si dáváte do příruční lékárničky nebo do kabelky? Pokud mezitím zapomenete, ze kterého balení lék pochází, můžete tímto způsobem snadno přijít o důležitou informaci – datum expirace léčiva. Jedná se přitom o údaj, který má zásadní vliv na účinnost léku. Stanovené datum spotřeby léčiv uvedené na obalu je určeno na základě stabilitních studií a do tohoto data výrobce garantuje účinnost. I když lék skladujete správně, postupem času stejně dochází k rozpadu. Do data expirace je úbytek povolený, jakmile však danou mez překročí, může dojít k tomu, že bude produkt neúčinný, nebo dokonce toxický – podobně jako při zmíněném špatném skladování.  Nejde o dva nebo tři dny, ale o týdny či měsíce po expiraci. Také někdy v příbalovém letáku můžete narazit na informaci, že po otevření je nutné léčivo spotřebovat do určité doby. Týká se to například očních kapek, dětských sirupů proti horečce a dalších léčiv, která obvykle neobsahují konzervační látky nebo je obsahují v nízkém množství, proto u nich může dojít ke zkažení, stejně jako se to děje u potravin. A jistě si nechcete kapat toxiny přímo na sliznici. Abyste měli přehled, kdy bylo léčivo otevřeno, poznamenejte si datum na obal. Léky po expiraci anebo po uplynutí povolené doby otevření vždy vracejte do lékárny.

Mnoho lidí si myslí, že nezáleží na tom, čím zapijí lék. Opak je pravdou. Můžete být v lékárně při výdeji upozorněni, že kupříkladu určitá antibiotika se nesmí užívat s mlékem anebo společně s kyselým, anebo se specifickou potravou, jako je např. grapefruitový džus. Účinek léků může být opravdu ovlivněn některými potravinami či nápoji. Pozor také na bylinkové čaje. Například třezalka se nemůže užívat s moha léky.  Pokud dostanete tedy předepsané léky a zároveň berete dlouhodobě některé vitaminy, doplňky či přírodní léčbu, vždy možnou kombinaci konzultujte s lékařem či lékárníkem.

Samozřejmě i jednotlivá léčiva se mohou vzájemně ovlivňovat, proto je důležité informovat svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte. Některé kombinace léků mohou účinek zesilovat, anebo jít naopak proti sobě, případně se zvýší riziko nežádoucích účinků, které přebijí léčbu a pacientovi je ve výsledku ještě hůře. Pokud si v lékárně vyzvedáváte léčivo, u něhož hrozí vzájemná interakce, lékárník by vás měl na tuto skutečnost vždy upozornit. Někdy ale můžete určité léky užívat dlouhodobě a k tomu si vyzvednout nový lék na akutní onemocnění. Kdybyste si nevzpomněli, jak přesně se jmenují léky, které trvale berete, lékárník má možnost na základě vašeho občanského průkazu vstoupit do lékového záznamu pacienta a podívat se na předepsané i vydané recepty až rok zpět. Proto pokud si nejste jistí, berte si do lékárny občanský průkaz.

Mnozí z nás nevěnují dostatečnou pozornost tomu, zda se má lék užívat před jídlem, po jídle nebo na lačno. Určitá léčiva, například hormony štítné žlázy, se dávají nalačno a až za 20–30 minut je možné se najíst. Potřebujete totiž, aby se nejprve léčivo plně vstřebalo a až potom může do žaludku přijít něco dalšího. Léčiva dráždící žaludek naopak berte až po jídle, protože by vám mohlo být špatně.

Zdroj: Lékárna Nemocnice Slaný