I když je pojem alternativní přístupy v současné době hodně aktuální, přesto bych si hned na úvod dovolila jej trochu osvětlit. Vlastními slovy je to jiný pohled, v našem případě jiná cesta způsobu léčení, stravování a nejspíš i pohledu na svět.

Někdy se můžeme setkat s označením CAM, což jsou z angličtiny počáteční písmena následujících slov: Complementary and Alternative Medicine. Alternativní medicína je obsáhlý pojem, jenž zahrnuje všechny metody neklasické medicíny, což znamená, že postupy léčení se nedají hodnotit dle účinnosti, neboť vychází z nepochopení a vlastního výkladu poznatků moderní vědy, z pseudofilozofických názorů. Vzhledem k tomu, že u této medicíny neprovádí léčebné postupy lékař, ale léčitel, neručí tak za případné neúspěchy či poškození pacienta – nazývejme jej v této oblasti spíše klientem – a tudíž se samozřejmě nedají v případě jakéhokoliv poškození jeho zdraví právně vymáhat náhrady nebo se soudit. Nicméně v mnohých případech hlavně, pokud se u člověka jedná o psychosomatické poruchy, pomůže tato medicína stoprocentně, neboť v těchto situacích dopomůže k uzdravení a navracení vitality jedině dobrý psycholog.

Co to vlastně je alternativní způsob stravování?

Je to styl stravování, který se odlišuje od klasického způsobu stravování, jenž je charakteristický pro naše podmínky. Mezi nejznámější patří makrobiotika, vegetariánské diety či nejnověji pojmenované tzv. organické potraviny - biopotraviny, které se pěstují zcela na přírodní bázi, bez použití chemických hnojiv a pesticidů. Dalo by se o nich rovněž říci, že zažívají nyní velký boom, avšak já, když se nad jejich původem zamyslím, napadá mě otázka, zda jsou skutečně vypěstovány přirozeně? Vždyť přeci „dýchají“ stejný vzduch jako ostatní rostliny a ten není úplně čistý, stejně tak i podzemní voda, která se dostává z půdy do rostlin s různými příměsi anorganických průmyslových kalů, průmyslových olejů a tuků či přímo toxickými látkami. V současné době je jedním z nejčastějších důvodů, proč se člověk rozhodne pro některou z výše jmenovaných diet zejména otázka módnosti, pro někoho to mohou být náboženské důvody či snažení se změnit svůj život k lepšímu a jíst zdravěji nebo důvod nemučit a nezabíjet kvůli své obživě zvířata.

Mě zaujala makrobiotická strava, která vychází z taoistické filozofie, dle níž se potraviny klasifikují podle energií jang a jin. Řídí se tedy dvěma základními principy – principem jin a jang a klade velký důraz na to, aby tyto dvě energie byly v naprosté rovnováze. Proto se také o makrobiotice a dodržování jejich zásad hovoří jako o rovnováze těla i duše. Některé publikace uvádějí, že základ jídelníčku v makrobiotické stravě tvoří celkem 50% celozrnných obilovin, dále se skládá z 30% zeleninové podstaty a do dalších 5 - 10% se zahrnují sojové výrobky, luštěniny a výrobky z mořských řas. Do jídelníčku si v této stravě pro zpestření můžeme zařadit i ryby, semena, oříšky, ovoce, oleje a povolena jsou pouze čistě přírodní ochucovadla. Zcela vyloučit se však musí mléko z jakéhokoliv zvířete a také další výrobky z mléka, dále pak i brambory, bílý cukr, tropické ovoce, bylinkové čaje a chemicky konzervované výrobky.

Jinde však zastávají názor, který se mi zdá mnohem přijatelnější, že podstatou makrobiotiky je stravovat se tak, aby energie jin a jang byly vždy v rovnováze. Pro lepší přehled nyní uvedu, co řadíme do které skupiny.

Mezi extrémní potraviny jin patří čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, alkohol, zmrzlina. Pro svůj výrazný ochlazující efekt je vhodná jejich konzumace pouze v létě. Naproti tomu silně zahřívající potraviny, jako je červené maso, zvěřina, drůbež, uzeniny, vejce, smažená a pečená jídla je třeba co nejvíce omezit. Platformu jídelníčku by měly představovat neutrální potraviny a to zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny a semena. Potraviny mírného jinu, jako jsou ořechy, sója, ovoce, kefír, tvaroh, lehké sýry, rostlinné oleje, ovocné, bylinné čaje i bílé víno, jenž organismus osvěží, tvoří také podstatnou složku lidské výživy. Již v menší míře příznivě svým zahřívacím efektem na nás působí potraviny s mírnou jang energií, patří sem sýry, polévky, ryby, česnek, cibule, sušené ovoce i některé druhy zeleniny.

Tato strava však není jen o tom, že by bylo maso striktně zakázáno, ale je potřeba dbát vždy na vyvážení energií jin a jang. V praxi to znamená, že když si dopřejeme k jídlu těžký řízek či biftek, měli bychom přebujelou energii jang, vykompenzovat přísunem energie jin a tu nám dodá čerstvá zelenina bez jakýchkoliv dochucovadel. Při této stravě je nutností osvojit si suroviny a postup přípravy jídel je velmi podobný japonské kuchyni, nosící pro nás tajemné a dálkou vonící názvy jako například pickles, miso, tempura, nishimé a řada dalších. Důležité při této stravě je být  současně i v harmonii s přírodou, neboť její směr určuje roční období. Nyní, v zimním období, si můžeme dopřát jídlo se silným zahřívacím efektem, často je tepelně upravovat, péct i smažit. Nemusíme se tedy bát přidat si do jídla ostré koření či pojídat pokrmy z masa.

S nástupem jara by se však měl příjem masa výrazně omezit, čímž podpoříme velmi účinně zdravou a požadovanou detoxikaci. V létě by nám základ stravy měla tvořit zelenina a ovoce bez tepelné úpravy a v co nejpřirozenější podobě. S nástupem podzimu bychom se měli začít opět více zahřívat, proto přidáváme do jídla více tuku, prodloužíme dobu varu, potraviny více zahustíme, vaříme krémové polévky, omáčky a pokrmy takzvaně z jednoho hrnce.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10