Atopická kůže potřebuje zavlažit

Otevřené dveře umožní snadný vstup zlodějů do bytu. Stejně tak narušená kožní bariéra otevírá brány pro průnik alergenů a infekcí do organismu. Nenechte proto svou kůži suchou a zranitelnou.

Nadměrně suchá kůže je prvním schůdkem k rozvoji nepříjemného atopického ekzému. „Suchá kůže bývá zarudlá, nedostatečně váže vodu, její nervová zakončení jsou nadměrně drážděna a stává se svědivou,“ popisuje dermatolog Radek Litvik z Fakultní nemocnice Ostrava. Není divu, že si lidé svědící místa škrábou, někdy až do krve. Tím se ale kožní bariéra naruší, svrchní vrstvy se začnou olupovat a infikují se – rozvíjí se tak typické projevy atopického ekzému.

Nenahraditelnou součástí jeho léčby je důkladné promazávání kůže, ne ale čímkoliv! Správné promazávalo, neboli emoliencium nemá za úkol nánosem mastné vrstvy kožní póry neprodyšně ucpat. Naopak musí umět pomoci kůži hospodařit s vodou tak, aby nevysychala. „Doporučuji používat výhradně taková promazávadla, která mají lehkou konzistenci a obsahují ceramidy, základní stavební součásti mezibuněčné hmoty povrchové vrstvy kůže. Pouze pravidelným doplňováním ceramidů kůži dostatečně utěsníme a zabráníme úniku vody,“ říká doktor Litvik.

Myjte se správně

Ekzematická kůže je samozřejmě i jinak náročná na každodenní péči. Například zbytečné sprchování jí vůbec neprospívá, protože ji to nadměrně vysušuje. Běžná mýdla totiž zvyšují kyselost pokožky a prohlubují aktivitu určitých enzymů, jež mají na starosti normální, mírné olupování svrchní vrstvy kůže a odlučování opotřebených buněk na povrchu. Povrch pokožky se začne nadměrně olupovat. Při sprchování je proto nejlepší použít takzvaná „mýdla bez mýdla“, syntetické čistící látky, které nenarušují funkci kožní bariéry.
Lékaři také upozorňují, že úplně stejně jako nevhodné mýdlo škodí kůži i to, když je omývána pouze vodou, bez jakýchkoliv prostředků osobní hygieny.

Pomozte obranyschopnosti kůže

Co dělat, když se přes všechnu péči atopický ekzém, tedy aktivní zánět v kůži, rozjede v plné síle? Lékem první volby jsou v takové chvíli masti s kortikoidy. Mnozí lidé se jich bojí, jelikož při dlouhodobém používání kortikoidů na kůži hrozí nepříjemné vedlejší účinky, především atrofie, tedy ztenčení pokožky. Pro prvotní účinné potlačení zánětu jsou však tyto hormonální léky zatím nenahraditelné.

Pokud by kortikoidy z nějakého důvodu nebylo možné použít nebo dostatečně neúčinkovaly, mají naštěstí dermatologové k dispozici další léčbu. „Jedná se o takzvané topické imunomodulátory, kam patří například látka tacrolimus,“ vysvětluje doktor Litvik. Tyto léky se na kůži také aplikují ve formě masti, která dokáže potlačit zánět, ale jiným mechanismem, než kortikoidy. Imunomodulátor se umí navázat na imunitní buňky v horních vrstvách kůže a zabraňuje jim, aby vyvíjely alergickou reakci, která jinak poškozuje atopickou kůži. Navíc nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky a hodí se pro dlouhodobé používání.