Rybník Babín je společně s Matějovským rybníkem součástí Babínské přírodní rezervace, která je chráněným územím patřícím do CHKO Žďárské vrchy. Touto oblastí vede Naučná stezka se šesti informačními tabulemi zaměřenými především na flóru a faunu. Trasa je dlouhá zhruba 5 km a jistě potěší všechny milovníky přírody.

Máte několik možností, jak se k Babínskému rybníku dostat. Pojedete-li vlakem, vystoupíte ve Žďáře nad Sázavou a dáte se po modré turistické značce vedoucí přímo z nádraží. Postupně budete míjet informační panely Naučné stezky Babín, která začíná na jihozápadním okraji města Žďár nad Sázavou a končí asi 300m od vesnice Budeč. Je to příjemná procházka i v parném létě, neboť trasa vede převážně lesem, kde je dostatek stínu. Výlet si můžete zpestřit sběrem borůvek, brusinek, malin, lesních jahod nebo hub, které se tu rok co rok vyskytují v hojné míře. O něco kratší procházka vás čeká, pokud se rozhodnete vydat pouze k Matějovskému nebo Babínskému rybníku a nebudete chtít procházet celou NS. V takovém případě můžete vykročit z vesnice Matějov, Nové Veselí nebo Budeč a jste na místě cobydup.

Naučná stezka Babín má šest zastávek, přičemž první a poslední informační tabule je stejná a seznámí vás obecně s CHKO Žďárské vrchy, která má rozlohu 709 km čtverečních a chráněnou krajinnou oblastí se stala v roce 1970. Zbylé čtyři panely nesou názvy Lesy, Voda, Rašeliniště a Evropsky významná lokalita Babínský rybník. Ochránci přírody upravili v posledních letech tabule na trase Naučné stezky tak, aby informace byly co nepřehlednější. Ubylo textu a množství odborných údajů, objevilo se více fotografií, názorných schémat a kreseb pro lepší orientaci a zapamatování. Turisté zde teď nejenže načerpají novou energii a pokochají se pohledem na přírodní bohatství, ale navíc si i mnohé poznatky odnesou.

Lesy

Okolí Babínského rybníka se vyznačuje kyselými a zamokřenými půdami, kde se daří všemu, co miluje vlhkost, ať už to jsou borůvkové keříky, mechy, trávy, houby, borové smrčiny nebo podmáčené smrkové jedliny. Běžně je tu k vidění např. vzácná jedle bělokorá, borovice se svojí načervenalou kůrou, olše lepkavá, jilm horský a celá řada dalších stromů. Lesy jsou tu neprostupné a hluboké jako za starých časů, kdy lidé věřili v existenci lesních skřítků, hejkalů, bludiček a víl tančících na jemných kobercích mechů.

Rašeliniště

Rašeliniště v Babínské přírodní rezervaci ukončilo svůj vývoj již před  4,5 tisíci lety. V období 1956-1970 tu byla rašelina těžena ke kompostování, nedotčena zůstala jenom část rašeliniště nad Babínským rybníkem. Dnes už je krajina Žďárských vrchů se všemi svými typickými prvky přísně chráněna. Mezi ostřicemi se bělají chomáčkovité květy suchopýrů, na hmyz tu číhá rosnatka okrouhlolistá se svými jasně červenými lepkavými listy, při zemi se plazí vzácná klikva bahenní a na sklonku léta se vzduch sytí vůní vřesu. Na rašelinných loukách v okolí Babína se také zabydlel něžný sedmikvítek evropský, fialově kvetoucí pcháč bahenní nebo žlutě zářící krasavec starček potoční.

Voda

Největší částí Babínské přírodní rezervace je Matějovský rybník o rozloze 68,9 ha. Rybníky kolem Nového Veselí včetně Matějovského a Babínského jsou prameništěm řeky Oslavy, která odvádí vodu do Černého moře. Zamokřené louky v okolí vyhovují mnoha druhům vodních ptáků, kteří tu buď hnízdí jako třeba volavka popelavá, čírka, lyska černá, potápka, lžičák pestrý a mnoho jiných nebo se tu zastavují k odpočinku na svých jarních a podzimních tazích – např. labuť, husa velká nebo kormorán. Zdejší vody vyhovují i ondatrám pižmovým, které si stavějí nory ve březích rybníků a jsou skvělými plavci. Ochránci přírody zde vybudovali i několik umělých ostrůvků pro zlepšení hnízdění kulíka říčního a konipase horského. U Matějovského rybníka naleznete pár míst, která jsou vhodná k pozorování ptáků a dala by se označit za ornitologická stanoviště.

Babínský rybník s přilehlým okolím se stal díky výskytu vzácných rostlin i chráněných druhů živočichů významnou oblastí v takřka evropském měřítku. V tůni pod hrází rybníka sídlí početná populace kriticky ohrožené vážky jasnoskvrnné, jejíž larvy se vyvíjejí 2 roky. Dospělé vážky zde můžete pozorovat od května do července a dají se i vyfotografovat, protože se ze svého stanoviště příliš nevzdalují. Vzácností této lokality jsou i čolci, ještěrky, hadi a žáby. Trpělivý pozorovatel může zahlédnout skokana ostronosého a krátkonohého, rosničku zelenou, kuňku žlutobřichou nebo třeba mohutnou ropuchu obecnou i její příbuznou ropuchu zelenou. Žabí koncerty v době námluv je slyšet široko daleko a dodávají zdejším končinám osobité kouzlo. Mísí se s křikem ptáků a zvoněním rolniček z pastvin, odkud se ozývá bečení ovcí. Celá tato zvuková kulisa se rozléhá lukami až k lesu, odkud se ozvěnou vrací zpět.