Naprostá většina bakterií, které známe, potřebuje ke svému růstu dostatek železa. Jen tak je schopná přežívat v hostitelském organismu a účinně tam škodit. Na rozdíl od této většiny však Borrelia burgdorferi, původce borreliózy, železo příliš nemusí. Přišli na to nedávno američtí vědci a už přemýšlejí, jak tento objev proměnit v první krok na cestě k účinnější léčbě. Borrelióza totiž může v organismu přetrvávat po dlouhou dobu a způsobovat tak chronickou únavu, postižení kloubů nebo i psychické poruchy.

Zanedbaná borrelióza se může změnit v chronické onemocnění
Neléčená borrelióza může probíhat postupně ve třech stadiích. Pokud se však začne léčit včas antibiotiky, trvalé následky obvykle nezanechá. Problémy mohou nastat v případě, kdy se onemocnění ponechá volný průběh.

První stadium borreliózy se může projevit jako akutní chřipkové onemocnění se zvýšenou teplotou, typické je pro něj kruhové zarudnutí kůže s centrálním výbledem. Ve druhém stadiu nemoci se přidává bolest kloubů, svalů nebo urputná bolest hlavy. Jsou známy také případy neléčené borreliózy, které se projevily psychiatrickými příznaky. Není to tak podivné, jak by se na první pohled mohlo zdát – borrelióza totiž nezřídka postihuje také centrální nervový systém.

Nekonvenční patogen
Bakterie způsobující borreliózu, tedy borrelie, dlouho unikala pozornosti vědců i lékařů. Přestože příznaky onemocnění byly poprvé popsány v roce 1975 (u amerického městečka Old Lyme – odtud název „lymeská“), jejich původce se podařilo odhalit až v roce 1981. A od té doby se badatelé nepřestávají netradičnímu mikrobovi věnovat.

Američtí vědci z Indiana University nedávno vyhlásili, že se jim pravděpodobně podařilo identifikovat protein, který je zodpovědný za schopnost borrelií pronikat do lidského organismu a tam se úspěšně množit. Nově objevený protein je patrně transportér hořčíku, který u borrelií netradičně zastává funkci železa. Zatímco naprostá většina známých patogenů využívá k růstu železo svého hostitele, borrelie jsou pravděpodobně mnohem více závislé na hořčíku. Objev amerických mikrobiologů by mohl znamenat novou éru v léčbě borreliózy, která zatím u chronických či pozdě léčených případů není příliš úspěšná. Vědci doufají, že čím více porozumí netradiční fyziologii borrelií, tím spíše se jim podaří vytvořit proti nim účinnou zbraň.