Běh a klouby

Pane profesore, říká se, že běh člověku dříve či později nenapravitelně zničí klouby. Je na tom něco pravdy? Vždyť mnozí lidé běhají pravidelně do vysokého věku….
Otázka vlivu sportování a běhu na tzv. opotřebení kloubu a vznik degenerativního onemocnění nazývaného osteoartrózou, není do dneška zcela jasná. Zdá se pravděpodobné, že některé kontaktní sporty a těžká atletika mohou vést ke vzniku osteoartrózy. Při kontaktních sportech (např. fotbal, ragby, hokej, atd.) mohou vznikat často drobná poranění menisků či jiných měkkých tkání, a zvláště ta která nejsou řádně a včas ošetřena, mohou vést i po letech ke vzniku osteoartrózy. Nejasné je to u běhu. První otázkou je již jak definovat běh, či zátěž při běhu. Problematika je asi odlišná u maratonců či naopak sprinterů. Rozdíl asi také představuje vrcholová atletika oproti výkonnostní či rekreační. Nebezpečné může být zvláště provozování vrcholové atletiky např. při i lehké tvarové abnormalitě kloubů. Obecně řečeno však není prokázáno, že by i maratonský běh byl rizikovým faktorem osteoartrózy. Nicméně jaké doporučení dát do praxe: Zde platí podobná poučka jako u zatížení kardiovaskulárního aparátu, tzn. najít vhodnou míru sportovní zátěže. Žádná zátěž nebo příliš málo prospěšná není a přetěžování, zvláště nepravidelné, či jednorázové může být také škodlivé.

Jaký vliv má tedy běh na naše pohybové ústrojí – pokud běh provozujeme rekreačně, například 3x do týdne max. 1 hodinu?
Domnívám se, že běh 3x týdně do 1 hodiny, provozovaný pravidelně v adekvátním prostředí a v adekvátním obutí je optimální.

Co by měl člověk udělat proto, aby k poškození kloubů vůbec nedošlo? Existuje nějaká prevence?  
Prevence je všeobecně velmi obtížná, ale některé aspekty lze vysledovat.
1. Základním preventivním opatřením je již vyšetření novorozenců, nemají-li některé, třeba i drobné vývojové vady, například tzv. dysplazii kyčlí.
2. Udržování adekvátní váhy ve smyslu body mas index a redukce váhy v případě nadváhy či obezity.
3. Pokud se vyskytnou třeba i drobné úrazy při sportu či koníčcích, nechat se řádně vyšetřit a v případě i drobných poranění ev. ošetřit.
4. Pokud existuje nějaký drobný mechanický problém, např. nestejná délka končetin, je nutné ho včas korigovat.
5. Běžecké a jiné sportovní disciplíny by měly být kompenzovány např. plaváním, které šetří váhonosné klouby a pomáhá udržovat či zvyšovat rozsah pohybu.
6. Vyhnout se praxi jednorázové velké zátěže bez tréningu.  
7. Neprovádět sport či tréning při bolestech a jejich krytí nesteroidními antirevmatiky.

Na jakém povrchu a jakou kilometráž můžeme uběhnout, aniž bychom se negativně podepisovali na svém zdraví?
Jako povrch je samozřejmě vhodnější měkčí povrch, např. na specializovaném hřišti nebo v lese. Za nevhodné lze považovat dláždění a beton ve městě.

Doporučil byste rekreačním běžcům nějaké potravinové doplňky? Nebo je to zbytečné a organismus se zregeneruje sám?
U žádného potravinového doplňku ani u léku, který má pozitivně ovlivňovat chrupavku, nebyl prokázán protektivní efekt u zdravých jedinců. Proto ho nelze doporučit na základě vědecké evidence.

Jak důležitá je pro běžce obuv s tlumením?
Poslední výzkumy ukazují, že vhodná obuv pro běh má naprosto zásadní význam. Proto by měl každý navštívit specializovaný obchod a poradit se o vhodném výběru obuvi. Většina velkých firem dnes vyvíjí tuto běžecko obuv na vědeckém podkladě a proto je nejvhodnější. Důležité jsou především vhodné nárazy absorbující podrážky. U části pacientů s artrózou je pak někdy vhodné i např. podložení části chodidla.

Podle posledních studií nejvíce chrání klouby běh naboso. Čím je to způsobené?
Přiznám se, že nevím o jaké jde studie, musel bych si je přečíst.

Na otázky odpovídal za Revmatologický ústav v Praze Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. ředitel.