Větším problémem může být prochladnutí v důsledku nedostatečného oblečení. Nebo naopak moc teplého oblečení. Ani jedno není dobře. Při běhu vám samozřejmě nesmí být zima, ale nesmíte se ani přehřívat. Ideální variantou je obléci se na hraně teplotního minima, tedy tak, že vám je v okamžiku, kdy vybíháte, téměř zima. Ta se totiž po pár minutách pohybu změní v příjemnou teplotu. Pokud to s oblečením přeženete a bude vám horko už na začátku běhu, budete po pár stovkách metrů proklínat každou vrstvu oblečení, kterou s sebou máte navíc. Hranice teplotního minima může být ošemetná, takže pro případ, že ji netrefíte úplně přesně, není špatné přibalit si do kapsy třeba větrovku. Větru odolnou svrchní vrstvu není ostatně od věci mít u sebe vždy. Vítr dokáže být v zimě opravdu nepříjemný a pocitová teplota s jeho rychlostí velmi rychle klesá.
Nechystáte-li se na souvislý běh, ale na nějaké ty intervaly, úseky nebo jiný trénink s pauzami, vezměte si s sebou raději teplejší bundu a kalhoty a v pauzách se vždy přioblékněte.
Opravdu se není čeho bát. Když nakonec vyběhnete na svoji oblíbenou lesní trasu, kterou přes noc pokryl sníh, a vaše stopy jsou tím prvním, co se do čerstvé sněhové pokrývky lesknoucí se v ranních paprscích obtisklo, zjistíte, že zimní běhání má skutečně své kouzlo. A že jsou dny, kdy dokáže předčít i váš nejoblíbenější letní běžecký zážitek.