Název knihy: Bezdětný otec a syn
Autor: Miloň Čepelka
Nakladatelství: Daranus
Rok vydání:2010
Rozměry: 130 x 200 mm
Počet stran: 136 str.
Cena: 199 Kč

Novela Bezdětný otec a syn, autorem označovaná za "málem román", má nadčasové téma vztahu otce a syna - byť už z názvu je patrné, že o klasický vztah nepůjde.

Hlavní hrdina, tváří v tvář střednímu věku a vlastní neplodnosti, se pokouší vrátit do mládí, kdy ještě byl schopen početí, a vypátrat své potomky, zrozené pohříchu bez jeho fyzické účasti. Hledání dnes již dospělých synů, narozených z jeho kdysi darovaného spermatu, mu však místo radosti přináší spíše trapné a rozpačité okamžiky, o skutečných tragédiích nemluvě. Naštěstí pro něj, aniž by si toho zpočátku vůbec všiml, stojí po jeho boku krásná žena, která se z nenápadné persony v pozadí stává skutečnou hybatelkou příběhu i hrdinova života. Čtenář však především zjistí, že Miloň Čepelka, jeden z otců zakladatelů Divadla Járy Cimrmana, rád překvapuje. Po řadě veršových knížek (poslední byl Deník haiku) přichází už se třetí prózou a opět jinou než obě předchozí (Poklesky rozverné snoubenky - Daranus 2007, Příliš mnoho pohřbů - Daranus 2008). Jeho novela je dramatická i lyrická, klade otázky etické, obhajuje literaturu jako hru, jejíž jedinou podmínkou je uvěřitelnost, střídá výrazové prostředky, ale vše v ní plyne lehce, s ironickým a sebeironickým nadhledem, a proto navýsost čtivě. Začtete-li se, budete bez přerušení pokračovat až k žádoucímu happyendu, vzápětí ostatně zpochybněnému.

Ukázka z knihy Bezdětný otec a syn:

Na chodbě nad schodištěm stál Karel Vališ, a třebaže nebyl v číšnickém, cosi pinglovského čišelo z celé jeho postavy. "Promiňte, začal přeslušně, hledám pana prokurátora doktora Bednáře. Pavla Bednáře," upřesnil. Bednář vycítil napětí, které z něho vanulo, a pojistil se neochotnou větou, že prosím, ale doma neúřaduje. Bylo vidět, jak se hostu ulevilo, že může přebít. Řekl: "Mám pro vás soukromou zprávu. Jmenuju se Vališ. Karel Vališ. A jsem — doufám, že to s váma nesekne, jsem váš syn." "Prosím?" opáčil Bednář a konečně položil natírací kartáček na plechový botník za dveřmi. Pojďte dál. Pak klidně dodal: "Jak jste k takovému poznání přišel?"
"Řekla mi to máma, než umřela." Zas jedno úmrtní lože, blesklo Bednářovi a nakrátko si připomněl otce a jeho strach, aby rod nevymřel. Jestli má být zrovna tohle první ovoce z jeho dobře míněné sadby, tak nazdar.
Scéna mezi ním a nečekaným vetřelcem trvala dost dlouho a trenýrky ani tričko nebyly nevýhodou, jak se bál, když otvíral dveře. Hrál si s tím mladým vlčákem, s tou bídnou atrapou chtivého gaunera, jako kočka s myší.
"Tak tě vítám, synu. Chtěl bys bydlet u mě? A jak se vlastně maminka dověděla, že dárcem semene, ze kterého jsi vyrostl, a tedy otcem jsem já?" Na to padlo jméno doktora Koláčného, ne však jméno jeho sestřičky, což byl pro Bednáře směrodatný náznak, odkud se vzal vítr, který k němu Vališe přifoukl. Promítly se mu zas ty okouzlující nohy a zničehonic byl z toho všeho znechucen, musel to ochotnické představení ukončit. Aby se mu však opona mohla srolovat k nohám sama, zeptal se: "A jak se stalo, že to doktor mamince prozradil, když to prozradit nesmí?" Vališ hleděl jako tele. "Zaplatila mu za to?" naléhal zvědavec. "To ne," zacítilo tele tenký led. "Řek jí to gratis." "Aspoň to," pardonoval Bednář. "Jinak bych vás musel s doktorem Koláčným konfrontovat, že ho obviňujete z úplatkářství a z vyzrazování lékařského tajemství." Tele se v tu ránu splašilo, jako by přičichlo ke krvi předchozích poražených dobytčat. "Takhle vás nechám odejít a budu ochoten zapomenout, že jste tu byl. Jen ještě — odkud znáte zdravotní sestřičku Ludmilu?" "Koho? Já ji neznám," zaúpěl Vališ.
"Poslala vás?" "Ne. To v žádném případě. Ta o ničem neví," naboural Vališ nastraženou síť. "Jak se jmenuje příjmením? Ludmila...?" "Křížková," vzdal to břídil. "Máte s ní poměr?" vykřikl Bednář, a kdyby měl víc času a prostoru, možná by si byl uvědomil, že asi žárlí.
"Ne, já jen tak, ona je nejmíň o patnáct let starší," vymlouval se Vališ udavačně a Bednář dostal nutkavou chuť popadnout ho pod krkem a vyrazit s ním dveře. Protože však dveře za nic nemohly, a navíc se otvíraly dovnitř, ovládl se a jen poručil: "Vypadněte!"


Tuto knihu Bezdětný otec a syn koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Daranus.