Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Jsou to nejrozšířenější obyvatelé Země. Žijí tady odjakživa a jsou považovány za nebezpečné, nebo dokonce smrtící, ale to není všechno. Viry jsou mnohem více. Asi 50 % našeho DNA pochází od virů. Pomáhají tvořit imunitní systém, poskytují nám dlouhodobou paměť a užitečně působí uvnitř našeho trávicího traktu. Ale když lidstvo naruší a změní přirozenou biosféru zvířat a zničí biodiverzitu, z virů se může stát velké nebezpečí.
To nás učí historie epidemií od spalniček přes AIDS a Ebolu až po covid-19. Tento dokument nás zavede na exkurzi do fascinujícího světa výzkumu virů. A pokusí se najít odpovědi na nečekané otázky a překvapivé vědecké teorie: stál na počátku všeho života nějaký virus? Jak je možné využít viry v léčbě? Proč se z virů náhle stávají patogeny? Jak se dá pandemiím, jako je covid-19, předcházet nebo je aspoň účinně omezit? Sledujte a zjistíte, že miniaturní částice proteinu, ve kterých jsou uloženy dědičné informace, nejsou ani tak smrtící hrozbou jako spíše nepostradatelnými architekty veškerého života.
Bojíte se bacilů? Pravou podstatu vám ukáže Prima ZOOM:
23. 7. 23.00 Virus v násVirus v nás (repríza středa 26. 7. v 16:55)
Viry jsou nejúspěšnějším druhem na Zemi a jsou vládci světa. Hrály zásadní roli v celé historii života na Zemi i při jeho vzniku před čtyřmi miliardami let. Vědci hledající stopy po původu života zjistili, že si viry dokážou udržet svou DNA neporušenou i ve vroucí kyselině v agresivním prostředí sopek. Byly vždy hrozbou. Viry jsou součástí přírody, a čím víc ji ničíme, tím jsou nebezpečnější. Člověk je nositelem tisíců virů. Nejběžnější forma virů jsou fágy a každý člověk má v sobě unikátní fágy. Viry a bakterie jsou ve vzájemném souladu, ale pokud se rovnováha změní, stanou se nebezpečnými. Viry se rychle mění, mutují a vytvářejí téměř nekonečné množství druhů. Rovnováhu narušuje rychlý nárůst populace, změna klimatu a ničení životního prostředí. Hustota obyvatelstva a jeho velká mobilita usnadňuje rychlost přenosu.
Hlavním důvodem virových epidemií je nárůst hustoty obyvatelstva, vznik městských center a úzký kontakt se zvířaty. Na začátku byla domestikace zvířat. Nejničivější pandemie španělské chřipky, která zasáhla v roce 1918 celý svět, měla svůj původ v chovu dobytka. Vyžádala si na 50 milionů obětí na lidských životech. Epidemie AIDS na začátku 80. let vzešla z lovu a konzumace šimpanzů. Teprve po deseti letech byl vyvinut účinný lék. V roce 1995 došlo v západní Africe k šíření smrtelného viru Ebola. Předpokládá se, že nákaza má svůj původ u netopýrů a kaloňů. K epidemii coronaviru, která se rozšířila do celého světa, došlo v roce 2019 v Číně. U ostrova Curaçao v Karibském moři vědci zkoumají korálové útesy. Viry pro ně mají obrovský význam, protože udržují jejich společenství pod kontrolou a ničí nebezpečné bakterie. Ve znečištěném moři okolo hlavního města je jich méně a agresivní bakterie zabíjejí korály. Stejně je ohroženo 75 procent všech korálových útesů na světě. Viry i léčí. V gruzínském hlavním městě Tbilisi funguje Centrum fágové terapie. Centrum je kontaktním místem pro celou Evropu a léčí bakteriální infekce. Fágová terapie nemá téměř žádné vedlejší účinky.
Zdravý život na Zemi potřebuje rozmanitost, která musí být v rovnováze. To platí pro všechny formy života. Příroda se reguluje sama, lidstvo je jen její součástí. Zvířata, rostliny a lidé musí žít ve vzájemném souladu. Viry byly přítomny na počátku veškerého života, jsou motorem evoluce, ale i hrozbou, pokud bude lidstvo pokračovat v ničení biologické rovnováhy systému na Zemi.
