Jako puberťačka začala vnímat, že má objemné poprsí. Spolužačky v páté třídě na základce neměli pod tričkem nic, nebo se pyšnily alespoň bolerkem. Hanka už musela s mámou pořídit košíčky. 

Velikost podprsenky se zvětšovala závratnou rychlostí. Kolem dvaceti let již Hanka nakupovala spodní prádlo v nadměrných velikostech a lékaři je diagnostikovali gigantomastii. Pravdou je, že toto období bylo vlastně pro Hanku velmi poučným. Vybočovala a poutala pozornost svých spolužáků. Časem zjistila, že její přednosti ji automaticky posouvají mezi rychle dostupné, ale opak byl pravdou. Naučila se rozeznávat zájem o ní samotnou. Soužití s velkými prsy začalo více skřípat, když po dvacátém roku začala prsa pomalu spolupracovat s gravitací. 

Bolesti zad se začaly objevovat při delší chůzi, nošení těžkých věcí a po cvičení. Hanka toužila po dětech, a proto i přes obavu ze svých prsou otěhotněla. Maminka Hanka si těhotenství moc neužila, kromě prsou nyní nosila ještě plod. Tedy dvojitá zátěž. Po porodu a nabrání kil následovalo kojení. To byl v uvozovkách poslední hřebíček do života s nadměrným poprsím. Bolest se stupňovala a Hanka nedokázala ani zvednout svého malého synka. Nebyla schopná ničeho. V zoufalství navštívila svého praktického lékaře a rozhodla se po sérii vyšetření, které skončily jednoznačným doporučením na redukci prsou. To ovšem netušila, že ji přijde odpověď ze zdravotní pojišťovny s realizací operace za 3 roky nejdříve.

Naštěstí se Hanka rozhodla být šťastnou fungující mámou a navštívila vyhlášenou kliniku estetické medicíny ABCLINIC ART & BEAUTY. Zde absolvovala konzultaci a následně redukci samotnou. Před operací uléhala na lehátko žena v bolestech a zlomená. Po operaci jí tekly slzy štěstím. Zamilovala se do své mobility a vizuální podoby svých krásně plných prsou. Co je nejdůležitější, Hanka necítila po letech bolest. Úleva se nedá popsat a rázem se začal Hance a její rodině psát nový životní příběh.