Funkční porucha je především projevem chybné řídící funkce (programování). Funkční poruchy pohybového aparátu se nejzřetelněji projevují ve třech vzájemně propojených úrovních:
a) v oblasti funkce svalů – svalová nerovnováha (dysbalance);
b) v oblasti centrální regulace – poruchy pohybových stereotypů;
c) v oblasti funkce kloubů – změny kloubní pohyblivosti (omezení hybnosti nebo hypermobilita).
Jednotlivé svaly jsou původně určeny buď pro udržování vzpřímené polohy těla (svaly tonické) nebo pro vykonávání určitého pohybu a práce (svaly fázické). Díky sedavému způsobu života a nedostatečným fyziologickým pohybovým aktivitám používáme svaly v nesprávných funkcích. Vznikají tím na jedné straně nadměrně silné a zkrácené svalové skupiny a na straně druhé svalové skupiny nadměrně oslabené. Omezená hybnost, jednostranné zatížení a psychické napětí jsou nejčastěji uváděné příčiny nežádoucích funkčních změn svalového systému.
Dlouhodobě trvající poruchy funkce pohybového aparátu bývají často příčinou bolestí a při delším trvání způsobují prokazatelné morfologické (strukturální) změny, které dále komplikují centrální řízení.
Mezi nejčastější příčiny funkčních poruch patří nesprávné provádění základních každodenních činnosti – leh, vstávání, sed, postavování, stoj, chůze, činnosti spojené s předklony, zvedání, přenášení, tlačení a tahání předmětů.
Velmi dobrým prostředkem k předcházení funkčních poruch eventuelně k jejich korekci jsou tzv. „školy zad“. Odborníci z řad lékařů a fyzioterapeutů se v rámci těchto konceptů snaží vysvětlit příčiny a podstatu bolesti, která souvisí s funkcí pohybového aparátu. Současně instruují zájemce, jak optimalizovat pohyb v nejrůznějších běžných a zátěžových situacích.
Autorka: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA
Primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK
Primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK