Co můžete (a nemůžete) od rehabilitace očekávat? Především: výsledek rehabilitace závisí převážně na Vás samotných a na tom, co jste (nebo nejste) ochotní sami pro sebe udělat.

V předchozím článku jsem Vám představila seznam hlavních procedur, se kterými se můžete na rehabilitaci setkat. Škála je samozřejmě pestřejší, léčebný tělocvik může být individuální, skupinový, na míčích atd., některá zařízení mohou nabízet i jiné, doplňkové procedury, v lázních se můžete setkat s dalšími možnostmi, jako např. injekce oxidu uhličitého do svalů (tuto proceduru však lze nahradit např. měkkými technikami nebo tzv. kombinovanou elektroterapií). Obecně platí: ŽÁDNÁ PASIVNÍ PROCEDURA, tj. cokoliv, kde člověk jen sedí nebo leží a „drží“, ať už se jedná o měkké techniky, elektroléčbu, parafín, masáž nebo cokoliv jiného NEMŮŽE DLOUHODOBĚ ZLEPŠIT ZDRAVOTNÍ STAV PACIENTA! Všechny tyto procedury mohou sice dočasně ulevit od bolesti, ale bolest se zase vrátí, pokud tyto procedury nejsou doplněné o cvičení. Nehněvejte se tedy na lékaře, že vám nepředepsal elektroléčbu nebo vodoléčbu. Naopak, pokud Vám lékař na bolest zad předepíše např. jen „elektriku“, počítejte s tím, že se bolest vrátí.

Proč páteř bolí?

Příčinou bolesti páteře, ať už krční, hrudní a nebo bederní, bývají většinou stažené („ztuhlé“) svaly. K jejich stažení dochází buď nadměrnou fyzickou námahou a nebo v důsledku svalové nerovnováhy – zatímco některé svaly jsou slabé (břišní, hýžďové), jiné svaly musí „pracovat za ně“ a jsou pak nadměrně „namožené“. Takto vzniklé bolesti lze rehabilitací dobře ovlivnit uvolněním stažených svalů a posílením svalů oslabených.

Mám vysunuté ploténky

Někteří pacienti jsou k rehabilitaci nedůvěřiví, protože jim lékař řekl, že mají vysunuté meziobratlové ploténky. Většinou však samotné ploténky způsobují jen část bolesti, kterou pacient má. Zbytek je způsoben právě svalovou nerovnováhou. Jak již víte, tuto část bolesti lze ovlivnit. Pokud pacient důsledně cvičí, má naději, že se ploténky opět vrátí na své místo.

Mám na páteři výrůstky

Výrůstky na obratlích jsou větším problémem, než vysunuté ploténky, protože nikdy nezmizí. Jsou pro pacienta důrazným varováním, aby na sobě začal důsledně pracovat. Na rehabilitaci opět ovlivníme jen bolest svalového původu a naučíme pacienta, co dělat, aby se stav nehoršil. Jsou – li výrůstky malé a nebo rostou směrem, kde neutláčejí nervy, může navození svalové rovnováhy stačit. Nicméně je na pacientovi, aby změnil své „zacházení s tělem“ tak, aby se výrůstky nezvětšovaly. Bolest, kterou způsobuje přímo tlak kosti (výrůstku) na nervy totiž rehabilitací ovlivnit nelze.

Proč výrůstky vznikají, si vysvětlíme na krční páteři. Tělo je „vymyšlené“ tak, aby drželo hlavu v určitém postavení. Většina z nás však má vysunutou bradu a hlavu v jakémsi záklonu, aniž si to uvědomuje. Jedná se o tzv. předsunuté držení hlavy. Tím vzniká nadměrná zátěž na obratle, které si musí se vzniklou situací poradit, protože nemůžou nechat hlavu „spadnout“. Začnou tedy zvětšovat svou plochu. Z fyziky víme, že větší plocha znamená menší tlak. Je to tedy od těla rozumné řešení problému, který jsme mu způsobili. Nicméně tělo nedokáže řídit, kterým směrem výrůstky porostou. Proto je pravděpodobné, že začnou dříve či později utláčet nervy a problém je na světě.

Cvičení především

Z toho, co jsem napsala, vyplývá následující: fyzioterapeut vám uvolní (často s pomocí fyzikální terapie) stažené svaly a naučí Vás posílit svaly oslabené. Nečekejte však, že budete mít dostatečně silné svaly během šesti návštěv – je potřeba, abyste cvičili i doma. Aby byl efekt rehabilitace dlouhodobý, je potřeba pokračovat ve cvičení i po skončení rehabilitace.

Já se v práci nacvičím…

Spousta pacientů argumentuje tím, že se „nacvičí“ v práci nebo na zahradě. Uvědomte si, že to není cvičení, ale zatěžování často už přetížených svalů. Stejně tak argument, že nemáte na cvičení čas, je pouze vaše výmluva. Spousta pacientů, končících v invalidním důchodě pro velké bolesti zad (například z důvodu výrůstků v krční páteři) má na cvičení spoustu času, ale už jim to k ničemu není, protože došlo v jejich těle ke změnám, které už cvičení „nezachrání“.

Samotné cvičení nestačí

Kdyby člověk cvičil hodinu denně (což obvykle necvičí), dalších přibližně 15 hodin tělo nějakým způsobem drží. Je-li toto držení těla špatné (hrbení se u PC atd.), není možné, aby bylo vyváženo cvičením. I v tomto případě je lepší cvičit než nic nedělat, nicméně pro udržení zdravé páteře je potřeba pracovat i na držení těla. Snažte se na držení těla myslet doma i v práci. Pokud Vám Vaše zaměstnání správné držení těla skutečně neumožňuje, nevymlouvejte se na to a o to víc na držení těla dbejte po práci.
Dále je potřeba si dát pozor na „špatné pohyby“, především u bolestí bederní páteře a problémů ploténkami je potřeba se vyvarovat zejména prudkých předklonů. Pamatujte, že i když cvičíte a dbáte na správné držení těla, může vám jediný špatný pohyb způsobit výrazné zhoršení problému.

Závěrem

Boj proti bolesti páteře je dlouhodobý a záleží především na pacientovi. Vyžaduje cvičení a správné držení těla. Každý z nás má volbu – řídit se radami fyzioterapeuta a nebo se jimi neřídit. Věřte, že vás fyzioterapeut rád uvidí za půl roku znovu, protože jste zdrojem jeho obživy. Ale upřímně – stojí Vám ta bolest mezi tím za to…? Pamatujte, že pokud budete své tělo zanedbávat, bude na to reagovat změnami, které budou nevratné a budou způsobovat trvalou bolest – a to přece nechcete…

Hodně zdraví a síly vytrvat přeje