Ty nejlepší věci míváme pod nosem a ani si to neuvědomujeme. Často jim věnujeme o mnoho méně pozornosti, než si zaslouží, a netěžíme z nich všechno, co nám nabízejí. Platí to i o mléce, resp. kvašených, nebo chcete-li, fermentovaných „živých“ mléčných výrobcích.
Jejich prospěšnost byla již mnohokrát potvrzená, přesto je ale často pokládáme za příliš obyčejné. Anebo věříme mýtům, které se na nás v této době plné informací hrnou a škodí jejich pověsti. Určitě znáte pravdu o mléčných výrobcích? Tušíte, v čem všem se skrývá jejich potenciál? Pojďme si na to posvítit!
MÝTUS ČÍSLO 1: V kvalitním jogurtu musí stát lžička
Jogurt dělají jogurtem živé kultury, nikoli jeho hustota. Živé kultury se přidávají přímo do kelímku, anebo se nechávají zrát ve speciálním tanku. Právě obsah těchto přátelských, hodných bakterií dělá jogurty a další produkty, které prošly tzv. mléčným kvašením, prospěšnými pro mikrobiom v našem trávicím traktu.
Mikroorganismy, které osidlují střevní mikrobiotu, mohou přispívat k budování silnějšího imunitního systému a tady mohou významně pomoci jogurty, říká MUDr. Petr Tláskal, CSc., předseda Společnosti pro výživu.
„V rámci potravinářské definice musí všechny jogurty obsahovat více než 107 probioticky působících bakterií, to znamená takových, které mají pozitivní zdravotní efekt. Pro imunitní systém střeva tedy není podstatná konzistence jogurtu, jeho chuť či množství obsaženého tuku. Navíc střevní mikroorganismy mohou ovlivňovat, jak se cítíme po fyzické i psychické stránce.“
MÝTUS ČÍSLO 2: Jíst živé kultury je nesmysl
Střevní mikrobiom, v překladu neviditelné obyvatelstvo našich střev, je přímo propojený s imunitou. V našem těle se nacházejí bilióny mikroorganismů a většina z nich žije právě ve střevní mikrobiotě.
„Již při narození se lidské střevo osídlí mikroorganismy z porodních cest matky. Mateřské mléko jejich pozitivní složení udržuje,“ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal. „Střevní mikrobiota se průběžně mění s věkem, výživou člověka i v průběhu některých onemocnění či jejich léčby. Může tak snadno dojít k tomu, že organismus ovládnou pro zdraví nevhodné bakterie či jiné mikroorganismy. Je proto velmi důležité pozitivně působící střevní mikroorganismy stále doplňovat, kdy jednou z cest je pravidelná konzumace zakysaných mléčných výrobků, včetně jogurtů. Nicméně naše strava by měla být dostatečně pestrá a to tak, abychom v dostatku přijímali i všechny živiny, které udržují náš imunitní systém v dobré pohotovosti k uchování našeho zdraví.“
MÝTUS ČÍSLO 3: Procesem kvašení procházejí pouze mléčné výrobky
MÝTUS ČÍSLO 4: Vitamín D můžeme získat pouze ze slunce
Vitamín D se v poslední době skloňuje velmi často hlavně ve spojitosti s imunitou a všichni se ho snažíme ještě víc doplňovat. Protože sluníčka v našich zeměpisných šířkách není tolik, jak by si mnozí z nás přáli, tak na podzim, v zimě a na jaře jsme odkázáni na jeho příjem v potravě. Studie Společnosti pro výživu zjišťují nedostatečný příjem vitaminu D napříč celou populací. Když hladina vitamínu D v těle klesá, saháme po různých doplňcích stravy, nebo užíváme léky abychom vitamin D získali.
Vitamin D se nachází především v tuku rybího masa, jehož konzumace je u nás relativně nízká, nachází se ve vejcích, játrech, mléku a mléčných výrobcích, případně i v houbách, které rostly za účasti sluníčka. Další cestou, jak vitamin D dostat do organismu je o vitamin obohacené mléko a mléčné výrobky.
Zdroj: Actimel