Břečťan provází lidstvo po celá tisíciletí. Stálezelená rostlina byla v minulosti považována za symbol nesmrtelnosti, přilnavost a pevné uchopení úponek jí zároveň vyzdvihly jako symbol věrné lásky a přátelství. Velmi brzy byly objeveny také její léčivé účinky.
Již Hippokrates aplikoval břečťan při léčbě některých nemocí, vnější používání doporučoval v případě kožních chorob. V 16. století začala být rostlina spojována s léčbou dýchacích cest, avšak oficiálně jí byla schopnost mírnit kašel přiznána až v 19. století.
Uvádí se, že tehdy si jeden lékař v jižní Francii všiml zajímavého jevu – děti, které pily z misek vydlabaných z měkkého břečťanového dřeva, méně trápil kašel. Z toho měl následně vyvodit, že se ze dřeva do nápoje louhovaly látky bránící kašli.
Právě léčba kašle je dnes hlavní oblastí, ve které se léčivá síla břečťanu využívá. Pro rostlinu je charakteristický vysoký obsah prospěšných látek – saponinů, glykosidu hederinu (helixinu), tříslovin a flavonoidů –, jejichž působením se z průdušek snáze odstraní více hlenu. K usnadnění vykašlávání se používá odvar z listů nebo již hotové sirupy.
Víte, že…
• břečťanový věnec je jedním z hlavních atributů boha vína Dionýsa?• bobule břečťanu jsou jedovaté? V žádném případě bychom je proto neměli konzumovat. Lehčí otrava se může projevit zvracením a průjmy, poměrně snadno ale může dojít i k ohrožení života.
• se jedná o dlouhověkou rostlinu, která se dožívá až 500 let? Podle některých zdrojů to může být dokonce tisíc let.
• stonek břečťanu bývá dlouhý až 20 metrů?
Zdroj, foto: Hedelix