Přechod obvykle přichází přibližně sedm let před samotnou menopauzou. Pro toto období jsou v první řadě charakteristické výrazné hormonální změny, které způsobuje nedostatek ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, protože vaječníky již přestávají být aktivní. Během přechodu má menstruace různou délku trvání a sílu krvácení, až se postupně úplně vytratí. Dvanáct měsíců od poslední menstruace můžeme hovořit o menopauze.
Fyzické i psychické změny v životě ženy
Období přechodu s sebou přináší mnoho proměn, které většinou vedou ke vzniku tzv. klimakterického syndromu. Jedná se o soubor problémů, které provázejí většinu žen v přechodu. Nejčastěji je to pocení během noci, nespavost, bušení srdce, ztráta sexuálního libida, návaly horka, zhoršení paměti a prudké výkyvy nálad. Tyto příznaky sice zdraví neohrožují, ale dělají život méně komfortnějším.Mnohem závažnější jsou pak metabolické změny v důsledku nedostatku estrogenů. Ženy po menopauze jsou náchylnější ke vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), kardiovaskulárním a neurologickým chorobám. Nedostatek estrogenu má vliv i na zpomalení metabolismu, díky čemuž dochází často v období přechodu k tloustnutí, které s sebou pak může přinášet i hypertenzi a potíže s klouby. Pomoci může úprava životního stylu. Pokud chcete mít jistotu, že děláte pro své tělo maximum, nechte si sestavit jídelníček na míru od odborníka. Nezapomínejte ani na pravidelnou dávku pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu.
Ženy v menopauze jsou také náchylnější k zánětům močového měchýře a mimovolnému úniku moči. „Inkontinence v období menopauzy není výjimkou. Tato skutečnost je dána především změnou postavy, úbytkem svalové hmoty, nižší elasticitou struktur pánevního dna, změnou životního stylu z aktivního na pasivní a vyšší četností nemocí a operačních zákroků“, dodává MUDr. Jan Pokorný, primář urologického oddělení.
Jak si poradit s inkontinencí?
Inkontinence vždy vyžaduje odborné vyšetření a následnou pomoc lékaře. Základem je tedy vyhledat včas odbornou pomoc a nesnažit se překonat problémy svépomocí. Váš ošetřující lékař posoudí, zda se jedná o mimovolný únik moči a následně vám doporučí nebo předepíše některou z mnoha možností léčby, jako například cvičení močového měchýře, cviky posilující pánevní svaly, úpravu životosprávy, léky, případně i operaci. Většina případů inkontinence moči žen mladšího, středního ale i vyššího věku je úspěšně léčitelná. A to buď léky, zejména v případě urgentních typů inkontinence nebo rehabilitačními metodami, změnou životního stylu či operačně - převážně stresové typy inkontinence.Pokud medicína nedokáže únik moči hned vyléčit, nastupují na scénu sofistikované inkontinenční pomůcky v podobě inkontinenčních vložek, plen, natahovacích kalhotek, podložek atd. Rozhodně ale není vhodné vynechat návštěvu lékaře a problém řešit pouze zakoupením absorpčních pomůcek.
Zdroj, foto: Depend