Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 23.11. 2024
Dnes má svátek Klement
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Budu mít sestřičku, nebo bratříčka? Táta zvolal, máme kluka!

21. 01. 2010 | Vaše příběhy

     Bylo mi tenkrát necelých šest let, když moje maminka otěhotněla. Sdělila mi radostně, že budu mít bratříčka, nebo sestřičku. Samozřejmě, jak to maminky dělají, zeptala se mě, jestli bych radši sestřičku, nebo brášku. Odpověděla jsem, že bych chtěla sestřičku, a to už jen proto, že sestřičku měla i moje nejlepší kamarádka, tak proč bych si měla já přát bratříčka?! Nic netušíc o tom, že to nedokážu ovlivnit, jsem ještě přidala jedno přání, aby se sestřička jmenovala Lenka.

Maminka mi řekla, že je to hezké jméno a bylo jí naprosto jasné, proč jsem toto jméno pro svou vysněnou sestřičku chtěla. Stejně tak se totiž jmenovala moje kamarádka. Na otázku, co kdyby to byl bratříček, jsem jednoznačně odpověděla, že by se mi líbilo jméno Petr. Rodiče souhlasili s oběma jmény. Bylo to asi proto, že to bylo to jediné, co se dalo splnit. Ostatní už mohla zařídit jen matka příroda...
   

Psal se tenkrát 28. červen 1976. Maminka měla co dělat, aby svoje očekávající porodní bolesti nedala na sobě znát, všechny věci do porodnice měla již pár dní připravené v tašce. Celý den u nás probíhal naprosto stejně jako každý jiný, akorát byla u nás babička, která měla za úkol, kdyby náhodou, pohlídat mě. Tudíž měla nastoupenou zcela "jasnou" noční službu, jelikož můj tatínek byl v zaměstnání do pozdního večera.
   

Šla jsem spát jako obvykle. Když jsem se však probudila, jelikož jsem musela jít na WC, v předsíni jsem potkala rozveseleného tatínka, který mi řekl, že máme kluka, tudíž já bratříčka, a jmenuje se Péťa. Telefonovali prý z porodnice jemu do práce a i k nám domů. Šla jsem znovu spát, trošinku zklamaná, že setřička Lenka není, ale bratříček Péťa! Sama v sobě jsem však zároveň pociťovala hrdost, že mám bratříčka a ne sestřičku, jako moje ne jen jedna kamarádka. Byla jsem najednou strašně hrdá na maminku, že místo sestřičky mi porodila bratříčka, a v podvědomí jsem si ho představovala ve snech až do rána. Zdálo se mi, že mu kupuji autíčko. Zároveň jsem cítila bezpečí pro moje oblíbené panenky a nádobíčko, prostě oblíbené hračky, které jsem si pečlivě chránila.
     Druhý den šel rozesmátý tatínek navštívit maminku do porodnice s květinou, jak se na správného a hrdého tatínka sluší. Z návštěvy v porodnici přišel však o hodně později, než moje babička - jeho maminka - plánovala. Domů přišel ve stavu sice podroušeném, ale ve velmi dobré náladě. Babička zrovna šťastná nebyla, protože nejen věděla, ale i viděla, že cesta domů vedla kolem místní restaurace.

Babička snad ve snaze jej nějak "pokárat" byla slovně zastavena. Tatínek říkal: "Máme Lenku!" Nic netušící babička by mu byla schopna snad i facku vrazit. Jenže tatínkova slova stále nabírala na intenzitě a z něho samotného vyzařovala spokojenost čím dál větší, a to i přes to, že si samozřejmě jako mužský syna přál!

Já jsem tohle všechno vnímala ve formě snu, jelikož jsem spala a také vše, jak se říká, zaspala. Ovšem ráno jsem se dozvěděla, že nemám bratříčka, ale sestřičku. No, co vám budu povídat. Vysvětlit kamarádkám, že jsem včera měla brášku a dneska je to Lenka, opravdu jednoduché nebylo, jelikož se v těch dětských hlavičkách dělo něco úplně jiného, myslely si, že lžu. Nejednalo se však o žádnou výměnu dětí, ale pouze o záměnu informací. Tatínkovi volali z porodnice, že má syna, ovšem ten den měli hodně porodů. Došlo jen ke špatnému zápisu v sešitě, který sloužil pro informace!
     Lékař - gynekolog, který u porodu samozřejmě byl, měl stejné příjmení, jako můj tatínek (a já za svobodna) - o to krásněji zní omluvný dopis za nedopatření, které se stalo.

Tatínek oslavil přírůstek do rodiny dvakrát. V životě každého se určitě stalo, nebo stane, že jeho přání odskočí někam vedle, ale pak se zase zpátky vrátí.
     Maminko, tatínku, děkuji vám za sestřičku! Syna vám snad alespoň trochu vynahradí ten můj, váš prvorozený vnuk.
     A moje sestřička? To byl od mala malý ďáblík, který vydal za deset kluků...
     Ale o tom zase příště!
     Těm, kteří dočetli tento příběh do konce, moc děkuji!!!

   
    


Autor: Vikitorie



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
« Předchozí   1   2   3  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
pěkné, jako obvykle. SmajlíkSmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles